Jak si mají Češi vážit státu a jeho institucí, když si jich neváží poslanci nebo prezident. Profesor ústavního práva Jan Kysela tvrdí, že když se jednou začnou bourat normy chování a tabu, jako to dělá Miloš Zeman, tak je otázka, kde to může skončit. Prezident se podle něj snaží zásadně změnit poměry v Česku. Jeho pravomoci sice nikdo neoslabí, na místě by ale bylo zjednodušit podání ústavní žaloby na něj. To, že o monopol žalovat prezidenta Senát přišel, je prý ještě větší chyba než samotná přímá volba.
Žaloba, kterou teď připravují senátoři, podle Kysely nemá šanci. Může ale lidem ukázat příběh toho, jak prezident porušuje Ústavu a o co mu vlastně jde. Zeman má sice silnější mandát než jeho předchůdci, je ale otázka, k čemu ho dostal. Prý ne k porušování Ústavy a protiprávnímu jednání. Zeman navíc může jen blokovat a vynucovat si ústupky, pozitivní prostředky nemá. Jeho despekt k Ústavě Kyselovi vadí.
Profesor vylučuje, že by se ve sněmovně ještě někdy našla síla, která by zrušila přímou volbu. Zřejmě neprojde ani omezení nebo rozšíření pravomocí prezidenta. Může za to i Zemanovo osobnostní kouzlo. Kysela by ale doporučoval, aby byla ústavní žaloba na prezidenta dostupnější. To by ho prý mohlo umírnit. Hlava státu by taky nemusela mít dva pokusy jmenovat premiéra při sestavování vlády.
Policejní zásah na úřadu vlády, který vedl k pádu kabinetu Petra Nečase, podle Kysely nebyl puč. Vláda prý nemohla nepadnout. Vidí ale v celé věci stíny. Žalobci přišli s přehnanými prohlášeními, která zatím nebyla rozhodně naplněna. Podle Kysely se od té doby situace zlepšila. Premiér Babiš je sice taky přisátý na veřejné rozpočty, ale jinak. A asi nikdy nebyl kmotr.
Proč si Jan Kysela myslí, že Babišovi na Ústavě a vládě práva nezáleží? Jak dopadne Zemanovo nabádání k puči? Jak by měl být posílen Senát? A proč Kyselu nemá Miloš Zeman v lásce?
