Vítězný film z Karlových Varů Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři je podívanou nelehkou, ale zásadní. V českých kinech ho tento týden nově doplňují i citlivý portrét nonkonformní francouzské spisovatelky Colette: Příběh vášně, road movie o leprotikovi a několik žánrovek.
Film s komplikovaným názvem Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři je jednou z nejzásadnějších premiér přinejmenším celého prvního čtvrtletí roku 2019. Snímek rumunského režiséra Radu Judea neměl konkurenci ani v soutěži loňského festivalu v Karlových Varech, kde vyhrál Křišťálový glóbus. Jude jde cestou složitého vyprávěcího modelu, který může některým divákům připadat jako samoúčelný intelektuálský konstrukt, zatímco jiní v něm najdou strhující způsob jak na plátno přenést tak složitá témata jako historická paměť nebo dějinná odpovědnost.
Fascinující a komplexní podívaná
Titulní větu filmu údajně řekl pronacisticky orientovaný rumunský premiér Ion Antonescu, když v létě 1941 prosazoval etnické čistky na východní frontě druhé světové války. Masakry páchané tehdy rumunskou armádou na civilistech židovského a romského původu zejména v okupované Oděse chce v současnosti připomenout mladá a zapálená divadelní režisérka Mariana. Chystá performanci v městském prostoru, kde se válečné události znovu a v hrůzných detailech zinscenují před očima veřejnosti.
Radikální představení ale začne narážet na výhrady institucí, které ho zaštiťují a financují, na pochybnosti Marianiných spolupracovníků a na další zádrhele. Výsledkem je fascinující a komplexní podívaná – freska, která spojuje minulost se současností, osobní se společným, soukromé s veřejným. Jude vypráví v promyšlených dlouhých záběrech s pečlivou choreografií a literárně propracovanými dialogy a Ioana Iacobová podává v hlavní roli nezapomenutelný výkon. A bolestně nezapomenutelné je i znázornění, jak postupné skládání drobností a nepatrné stupňování tlaku vede k děsivým tragédiím.
Opravdu musí být ta rekonstrukce tak doslovná? Opravdu byl Antonescu takový padouch? Opravdu jde Marianě o pravdu a přiznání odpovědnosti a ne o vlastní ego? Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři je film obdivuhodný (stejně jako Mariana) svou neústupností a odhodlaností nedělat kompromisy. Tehdy a tam se stalo to, co si musíme připomínat tady a teď, dokola a dokola, ať se to týká masakru v Oděse nebo jiných zločinů proti lidskosti.
Role, ve které se Keira Knightley perfektně našla
Vedle tak náročné a mistrovské filmové „klády“ můžou ostatní premiéry jen blednout závistí, ale zejména film Colette: Příběh vášně by se opomíjet neměl. Životopis slavné francouzské spisovatelky ze začátku 20. století zpočátku působí naprosto konvenčně. Venkovskou dívku si vezme bonviván z Paříže, otevře jí dveře do vyšší společnosti, objeví její literární talent. Ale zdání klame. Pod filmem jsou podepsáni Wash Westmoreland a Richard Glatzer, autoři úspěšného dramatu Pořád jsem to já, v němž se uznávaná profesorka a matka tří dospělých dětí propadá do Alzheimerovy choroby. Julianne Moore za tuto roli získala dlouho zaslouženého Oscara.
I Colette je citlivým portrétem ženy, která tentokrát nebojuje sama se sebou, nýbrž se svým okolím a konvencemi. Colette se vymaňuje z područí manžela, experimentuje se svou sexualitou, proniká na divadelní prkna a hlavně se oddává svému slovesnému talentu. Postava jako stvořená pro Keiru Knightley, která se v ní perfektně našla.
Je libo komedie, odlehčený horor nebo thriller?
Poněkud nepravděpodobným námětem na komedii je příběh leprotika Bešaje, který se po smrti manželky vydává s oslem, károu a klučinou jménem Obama na cestu za svým dávno neviděným otcem. Svérázná egyptská road movie Yomeddine o jinakosti a odvaze běžela loni v hlavní soutěži festivalu v Cannes.
Standardnější komediální námět má francouzský titul Co jsme komu zase udělali?, pokračování filmu Co jsme komu udělali? z roku 2014. V prvním díle provinční maloměšťáčtí manželé Verneuilovi provdávali čtvrtou dceru. První tři si navzdory konzervativní katolické výchově vzaly muslima, Žida a Číňana. Teprve u čtvrté dcery to vypadalo na „normální“ volbu, ale ani ta nebyla bez komplikací. V pokračování hrozí, že se všechny čtyři multikulturní rodiny rozprchnou po světě – a Verneuilovi, kteří si na švagry mezitím zvykli, musejí udělat všechno pro to, aby tomu zabránili.
Aktuální filmovou nabídku doplňuje komediální horor Všechno nejhorší 2 – pokračování příběhu o dívce, musela znovu a znovu dokola prožívat den, na jehož konci ji zabije maskovaný sériový vrah, a thriller Jižní vítr z prostředí bělehradské narkomafie.
