Kostel svatého Jiří v jordánské Mádabě

Kostel svatého Jiří v jordánské Mádabě Zdroj: Profimedia.cz

Kostel svatého Jiří v jordánské Mádabě
Kostel svatého Jiří v jordánské Mádabě
Kostel svatého Jiří v jordánské Mádabě
Kostel svatého Jiří v jordánské Mádabě
5
Fotogalerie

Kostel svatého Jiří v jordánské Mádabě ukrývá unikátní mozaikovou mapu Svaté země

V jordánské Mádabě, v kostele svatého Jiří, se dodnes nachází mapa, která je jedním z hlavních zdrojů, na jejichž základě byl určen charakter a topografie byzantské Palestiny, území západně i východně od řeky Jordánu a též Dolního Egypta. Je to mapa Svaté země, v jejímž středu je zanesen Jeruzalém (jako pupek světa).

Pochází z asi 6. století našeho letopočtu. V Byzancii byly zhotovovány mozaikové mapy na podlahách kostelů v oblastech kolem Středozemního moře. Jak došlo k jejímu objevu? V Karaku, který se nachází asi 80 km jižně od Ammánu, žili křesťané a muslimové vedle sebe bez potíží. Kolem roku 1880 ale začaly mezi nimi neshody, které narůstaly a v jejichž důsledku se křesťané odstěhovali.

Vzhledem k uvedené situaci poslali petici turecké vládě do Cařihradu, která jim dovolila usadit se na umělém pahorku, zvaném Mádaba - asi 25 kilometrů jižně od Ammánu. Turecká vláda dovolila křesťanům také výstavbu kostelů, ale výlučně na místech, kde již původně ve starověku stály kostely jiné. Těchto míst zde bylo několik a pocházely z doby rozkvětu Mádaby v byzantské době, v období mezi 4. až 7. stoletím našeho letopočtu. Ve středověku ale město začalo upadat a kolem roku 1850 byla Mádaba už jen hromada trosek, kde žilo pouze několik lidí.

Noví usedlíci z Karaku začali odstraňovat trosky z kostelů, ze kterých zbyly pouze části základových zdí. V průběhu těchto prací, v roce 1884, byla objevena i mozaiková mapa. Jednalo se o část podlahy velké katedrály, jež byla pokryta troskami. Zachovalé části mozaiky byly opraveny a staly se součástí nového, ale menšího kostela svatého Jiří. Mapa má kolem 30 m2 a tvoří ji 700 000 až 800 000 kamínků. Bohužel se dodnes celá mapa nezachovala. Některé její části byly poškozeny zubem času a jiné zase nenávratně zničili hledači pokladů a vykradači hrobů.