Poslanci začali schvalovat další vlnu EET, která rozšíří povinnost evidovat tržby i na služby řemeslníků, právníků, účetních, lékařů či stánkový prodej na farmářských trzích. Erár z nich však mnoho nevyždímá.
Přijetí novely v prvním čtení se vládě povedlo až na osmý pokus. Společně s komunisty smetla všechny opoziční návrhy, aby byla celá norma přikázána k jednání v řadě sněmovních výborů. I to je v České republice možné. Novela o EET sice zasahuje do podnikatelského prostředí a přidává živnostníkům nové povinnosti, ale vláda opřená o KSČM nechce, aby se jí zabýval například hospodářský, ústavněprávní a další výbory. Jen pro úplnost, některé z nich se stejně novelou zaobírat budou, akorát k tomu nebudou mít příkaz od pléna sněmovny.
Jeden na jednoho
Zopakujme, že novela nyní nově cílí na nejmenší živnostníky, zejména z odvětví služeb či řemesel. Těch jsou řádově stovky tisíc a tvoří pomyslnou páteř drobného podnikatelského stavu v zemi. U velké části z nich se jen pouhá představa o vydávání elektronických účtenek (samozřejmě bráno dnešní optikou) hodně kroutí v pase. Představte si, že si domů pozvete malíře pokojů nebo instalatéra. Takový člověk, jehož výrobními prostředky jsou štětce, barvy, kýbl anebo trubky, kohoutky a nářadí, se příliš nepohrne do toho, aby složitě s někým řešil elektronické zaznamenání tržby. Vzhledem k tomu, že se bude v drtivé většině případů jednat o obchodní dohodu ve formátu jeden na jednoho, tedy beze svědků, tak proč něco takového vůbec dělat?
Totéž bude u lékařů, účetních nebo právníků. Nebo si snad stát myslí, že když půjde někdo k notářovi řešit důvěrnou smlouvu, vezme si s sebou nějakého dalšího čumila nebo přímo domovního důvěrníka?
Provokatéři
Samozřejmě to neznamená, že se dotčení živnostníci povinnosti evidovat tržby úplně vyhnou. Když nebude zbytí, příslušné zařízení si pořídí, ale budou evidovat jen část tržeb. Zkrátka účtenku například vydají jen tomu, koho osobně dobře neznají a s kým se nemohou nebo nechtějí domluvit na platbě načerno bokem. Lze totiž očekávat, že finanční úředníci po schválení zákona vyběhnou do terénu a budou se v rámci svých možností snažit kontrolovat vše, co jen půjde. O potenciální provokatéry nemusí být nouze.
Druhým motivem pro ukrývání části tržeb může být fakt, že po dosažení miliónového obratu za předchozí rok se musí podnikatel přihlásit jako plátce DPH. A to s sebou přináší další administrativu, včetně kontrolního hlášení, a tak dále. Pokud se tomu půjde vyhnout, vyhne se většina zainteresovaných podle vzoru „jedna korunka do pokladničky, druhá ke mně bez stvrzenky do kapsy“.
Efekt pro stát a rozpočet pak bude zcela opačný, protože nemalé prostředky následně zcela zmizí do šedé ekonomiky.
Papírové účtenky
Stát se samozřejmě snaží nasadit i přívětivou tvář. Slibuje, že podnikatelé, kteří nejsou plátci DPH, mají nejvýše dva zaměstnance a budou mít hotovostní tržby během jednoho roku do 200 tisíc korun, by mohli začít evidovat tržby bez připojení k internetu.
Budou muset ovšem využívat papírové účtenky poskytnuté ministerstvem financí a čtvrtletně posílat Finanční správě údaje o tržbách. Opozice se snaží tuto sumu zvýšit. Uvidíme, jak pochodí v dalším legislativním procesu, ale dvousettisícová hraniční suma (nebavíme se o zisku, nýbrž o obratu) je v dnešní době opravdu málo.
V České republice už byla EET zavedena ve dvou vlnách. Premiér Andrej Babiš, a především ministryně financí Alena Schillerová se opakovaně chlubí, kolik peněz toto opatření do rozpočtu přineslo. Žádnou věrohodnou analýzu skutečně a nezpochybnitelně dokládající takový zářný úspěch zatím nepředložili.
Od 3. a 4. vlny EET si slibují další příliv peněz do rozpočtu. Ten se však nedostaví. Místo toho jen přibude zbytečná byrokracie a pro drobné živnostníky to bude jen další klacek pod jejich nohama. Ne, hnutí ANO není politickým subjektem pro všechny, jak se snaží Andrej Babiš všem namluvit. Pro drobné živnostníky určitě ne.
