Většina Američanů má v jedné věci podobný názor jako jejich prezident Donald Trump. Nebudou se letos dívat na předávání Oscarů, nejprestižnějších filmových cen světa. Jednak je nebaví příliš dlouhá show a podle posledního průzkumu renomované agentury YouGov odmítají poslouchat politické výpady, které zde někteří hosté a umělci opakovaně pronášejí. Po politických proklamacích touží pouze příznivci stále levicovější Demokratické strany.
Útoky na politiky se už staly jakousi povinnou výbavou při nejrůznějších kulturních akcích po celém světě. Jenže jak se ukazuje, diváky to často otravuje a nepovažují to za vhodné místo k vyjadřování podobných názorů. V Americe se ještě vše vystupňovalo, když se prezidentem stal „ďábelský“ Donald Trump. Ovšem průzkum agentury YouGov, který se uskutečnil 15. až 19. února na reprezentativním vzorku 1278 lidí, ukázal, že až 48 procent Američanů považuje za „nevhodné, aby vítězové Oscarů a hosté hovořili ve svých projevech o politice“. Pouze 31 procent dotázaných to považuje za „vhodné“ a 21 procent odpovědělo, že „neví“. Přitom více než polovina dotázaných tvrdí, že letos bude na Oscarech „více politiky než obvykle“.
Zásadní politické rozdělení v USA ukazuje i to, že zatahování politiky do Oscarů se nelíbí až 84 procentům příznivců Republikánské strany a 52 procentům takzvaných nezávislých voličů. Naopak americkým demokratům, kteří mají v poslední době stále více levicové názory, to většinově nevadí. To potvrzuje to, že Oscary jsou politicky využívány a zneužívány. Když byl totiž prezidentem Barack Obama, většina umělců ani nepípla. Přitom jak se ukazuje s odstupem času, Obama svým hlubokým hlasem více mluvil, než skutečně konal.
Zajímavé je, že existovala i doba, kdy americký prezident, dokonce republikánský, pronášel na Oscarech zdravici a dostalo se mu bouřlivého a vřelého přijetí. Stalo se tak 31. března 1981, kdy v předtočeném videu vystoupl prezident Ronald Reagan. Na toho byl den předtím spáchán atentát, který naštěstí přežil. Reagan býval hercem a jistou dobu dokonce i šéf hereckých odborů. Kromě jiného tehdy řekl: „Když dosáhne film svého nejvznešenějšího záměru, tak odhalí, že lidé všude sdílejí společné sny a emoce“. To je něco, co dnes už není možné. Oscary bohužel při svém předávání odhalují, jak je společnost rozdělena.
Nový průzkum dopadl velmi neslavně také při otázce, zda se budou Američané na předávání Oscarů letos dívat. Dvě třetiny odpovědělo jednoznačně, že nikoli. Dlouhá show je sice třpytivá, ale podle dotázaných příliš předvídatelná. Loni jí v televizi sledoval vůbec nejnižší počet diváků v historii – jen 26,5 milionů Američanů, zatímco před pěti lety jich bylo ještě 43,7 milionu.
Smrtící politická korektnost navíc zasáhla letošní Oscary ještě dříve, než se objevily na obrazovkách. Roli hlavního moderátora měl původně převzít komik Kevin Hart. Vzdal se jí ale kvůli deset let starým prohlášením na účet lidí s menšinovou sexuální orientací. Hart se přitom měl stát jedním z mála černošských herců, kteří dosud Oscary uváděli, a měl tak přispět k „větší rasové vyváženosti cen“, k níž byli akademici v posledních letech vyzýváni. Hlavního moderátora tek nebude mít galavečer teprve podruhé v historii. Naposledy tomu tak bylo v roce 1989. Ceny se předávají již od roku 1929.
Celé třeštění kolem Oscarů tak ukazuje, že cesta, kdy byla do předávání stále více zatahována politika, byla nejenom nešťastná, ale především neúspěšná. To ale některým bojovníkům za „svatou pravdu“ nikdy nevysvětlíte.
