Nedávno při procházení tuzemských zpravodajských webů zabloudily mé oči do ženské rubriky. A tam jsem našel zjevný důkaz, že ve společnosti panující kult ženského mládí je ve skutečnosti neurózou stárnoucích hysteriček a že ženská krása s věkem souvisí jen okrajově a v extrémním stáří.Našel jsem ho v článku, který obsahoval fotogalerii slavných modelek z osmdesátých let – modelek, které jsou mými vrstevnicemi. Díval jsem se na ty fotky a najednou mi přišlo strašně k smíchu, když jsem si vzpomněl, kolik třicetiletých holek si tu nechává přešívat obličej a vycpávat umělou hmotou poprsí, aby nevypadaly staře.
Na těch fotkách byly třeba Brooke Shieldsová, Cindy Crafwordová a Pavlína Pořízková. A všechny byly bez plastik, bez silikonů a nádherné. Všem jim je 53 let. Ani jedna z nich už opravdu není mladá. Já jsem jen o rok starší a na mládí už si sotva vzpomenu. A i když ženy mívají lepší paměť, tak úplně za holčičku se už třeba paní Pořízková, která se mi z nich líbí nejvíc, jistě nepovažuje. A přesto je naprosto okouzlující. Protože jsem gentleman, tak samozřejmě nejmenuji – ale znám desítky a desítky o dvacet či třicet let mladších holek než ona, které ve srovnání s ní vypadají opravdu příšerně.
Žena jako předváděná trofej
Kult mládí a krásy mládí je psychologicky sycen ze dvou zdrojů. Prvním z nich je vzájemná soutěživost žen (která je přirozená, vývojová a evoluční), kdy se žena snaží vypadat mladě – tedy plodně – ze stejných důvodů jako samička šimpanze. Je to sdělení pro samce: „Jsem mladá, budu dlouho plodná, ujmi se mě, protože zajistím tvým genům hodně replikací, a tak mi dej půlku té ulovené myši.“ Tento typ soutěže žen o mládí je normální, ale dospělá, moudrá žena se tomu nutkání vynořujícímu se někde z hloubi nevědomí spíše zasměje.
Druhým důvodem je pak trofejní sexualita méně sexuálně náročných samců. Zatímco sexuálně náročný muž vyhledává ženu, která se mu líbí a se kterou je dobrý sex, sexuálně nenáročný muž s podlomeným sebevědomím vyhledává především ženu, na které bude vidět, že jej stála pěkné peníze, a on se tím bude moct pochlubit. Doprovod mladičkou partnerkou je sdělení jiným samcům: „Takovouhle trofej jsem si mohl dovolit koupit, heč!“ Je totiž všeobecně známo, že mladá zlatokopka přijde dráž než zlatokopka starší.
Věk není tím, co rozhoduje
Ženská krása ovšem nespočívá ve výpisu z křestního listu. Žena – na té nejnižší, fyziologické úrovni – musí mít takzvané projmutí. Kolem zádi a prsou musí mít více než kolem pasu, neb tím projmutím dává samci najevo, že není těhotná a on ji může oplodnit a poslat své geny dál. Pak to, jak se nám která žena líbí, samozřejmě ovlivňuje, jak je nám geneticky nepříbuzná (to jest – jestli budou mít naše děti, jako obvykle potomci nepříbuzných rodičů mívají, dobrou imunitu), jak vypadala naše maminka, jak vypadáme my sami a spousta dalších biologických a opičích faktorů.
Nahoře na pyramidě atraktivity však sedí něco nesmírně těžko definovatelného – šarm, osobní kouzlo a ušlechtilost vzhledu. A to je pro muže s IQ nad 110, kteří nemají mikropenis a z něj vyplývající potřebu chlubit se před ostatními samečky draze koupenou kořistí, samozřejmě mnohem důležitější, než zda je dámě sedmnáct či osmnáct let. Takže, vážené dámy: Pokud je vám padesát či šedesát, jste štíhlé, oduševnělé a charismatické, srovnaný muž vám vždy dá přednost před dvacetiletou silikonovou profesionálkou. A to i v případě, že vypadáte úplně průměrně. A pokud jste navíc – jak některé ženy i někteří muži bývají – od přírody krásné jako ty zmíněné modelky na fotkách, tak i v těch padesáti či šedesáti vypadáte daleko lépe než zdrcující většina o několik desetiletí mladších děvčat.
