Zatímco u nás na matky myslíme tím, že jim na Den matek koupíme opelichanou kytku, v Maďarsku na to jdou jinak – hodlají jim zrušit daně. Tomu říkám jiný level. Maďarský premiér Viktor Orbán plánuje odpustit daně z příjmu všem ženám se čtyřmi a více dětmi. A párům s alespoň třemi dětmi nabídne bezúročné půjčky. Ve vymírající EU, kde se v roce 2017 narodilo o 90 tisíc méně dětí než v předešlém roce a kde byl celkový počet narozených dětí zhruba o dvě stě tisíc nižší než celkový počet zemřelých, to dává smysl. Jasnou logiku to má zejména v Maďarsku, kde průměrný počet dětí na rodičku činí jen 1,45 dítěte. Maďarsko vymírá. Pro udržení populace je totiž nutná hodnota kolem 2,1 dítěte.
Nejlépe jsou na tom s porodností ve Francii a Británii. Ani tam však nedosahuje počet dětí na rodičku koeficientu 2. Problémem těchto zemí navíc je, že se tam sice proti Maďarsku rodí hodně dětí, ale jen málo z nich jsou etničtí Francouzi a Angličané. Statistiky tvrdí, že nejčastějším jménem pro chlapce v Londýně je Muhammad. Asi málokomu to jméno připadá klasicky anglické.
A to je voda na mlýn odpůrcům Orbána. Jeho plán je prý nacionalistický a populistický. Nacionalistický ve smyslu podpory národa je. To premiér nepřímo přiznává, když říká: „V Evropě se rodí málo dětí. Západ to řeší přistěhovalectvím. My to řešíme podporou mladých rodin. To je naše odpověď, nikoliv přistěhovalectví.“ Nechme stranou Orbána jako takového a různé jeho kontroverzní kroky. Odpovězme si pouze na otázku: Co je špatně na tom, že nechce, aby jeho národ – a tím pádem i Evropa - vymíral? Podle mne nic. Není tohle ta pravá evropská politika?
Takhle má vypadat konzervativní politika
Populistický je prý Orbán tím, že chce rozdávat peníze mladým rodinám. Jenomže to by potom byla populistická každá prorodinná politika. Orbánova politika, kdy nabízí mladým rodinám úvěr ve výši zhruba 800 tisíc korun, který po narození třetího dítěte rodinám odpustí, je formou podpory rodin stejně jako porodné, mateřská, nižší DPH na dětské plenky a podobná opatření.
To, že Orbán nechce dávat rodinám peníze přímo, ale místo toho matce zruší placení daní, ukazuje, že v tomto případě o populismus nejde. Čirý populismus totiž je, když politici rozdávají lidem cizí peníze. V tomto případě se nerozdává. V tomto případě se lidem nechávají jejich vlastní peníze výměnou za něco. Třeba za to, že více narozených dětí v budoucnu ulehčí důchodovému systému.
Zatímco sociální dávky mohou někoho motivovat, aby se poflakoval, toto je klasická konzervativní politika: pomůžeme ti, ale musíš se snažit. Čím víc se budeš snažit, tím víc si vyděláš, tím vyšší daně bys měl platit, a tedy tím víc ti necháme. Každý má dle svých zásluh. Nepracuješ, nemáš. Rození dětí tak nemůže být živnost, protože samo o sobě k „výdělku“ nestačí. Rození dětí naopak může být smysl života. Tenhle systém zaručuje, že tato motivace bude fungovat jen na lidi pracovité, kteří jsou zvyklí se i s dětmi ohánět. Naopak nic nepřinese rodinám, které nepracují a jen čerpají sociální dávky.
Vzor pro české pravicové strany?
Celá socialistická představa dávek a dotací je naivní. Představa, že když dáme lidem peníze, budou rodit děti, je výmyslem těch, kteří sami děti nemají. Bohužel takových je v dnešní Evropě snad většina – německá kancléřka, britská premiérka, francouzský prezident, šéf Evropské komise a další a další. Lidé v drtivé většině případů nemají děti kvůli penězům. Je to jejich životní styl. Řada lidí má mnoho peněz a přesto zůstávají u jednoho či dvou dětí, protože už se nechtějí obětovat, v noci vstávat a znovu přebalovat. Je to nepohodlné.
Vedle toho ale v Evropě žije řada lidí, kteří by děti chtěli a nemají je, protože by si museli koupit větší byt, větší auto a podobně. A na to už jim peníze nezbývají. Právě na tyto lidi Orbán myslí. Sám má totiž pět dětí a zjevně ví, že je do normálního auta neposkládá. Proto nabízí lidem příspěvek zhruba dvě stě tisíc korun, když si kvůli dětem koupí auto pro sedm lidí. A opět to pomůže jen lidem pracovitým, kteří jsou zvyklí se ohánět. Za dvě stě tisíc si totiž takové auto nekoupíte, takže si musíte hodně připlatit. Tedy nic pro pouhé sběrače sociálních dávek, kteří si z mnoha dětí udělali živnost. Takhle vypadá skutečná podpora velkých rodin.
Já Orbánův plán vítám. Velmi neblaze nesu fakt, že přibývá lidí, kteří tvrdí, že je lidí na Zemi moc. Ústí to v absolutní absurdity jako minulý týden, kdy média zveřejnila případ Inda, který bude žalovat své rodiče za to, že ho jeho matka porodila bez jeho souhlasu. Moderní společnost se zbláznila. Inda by měli zavřít do ústavu pro choromyslné. Rodina je základ státu. Konec podpory rodin je konec naší kultury a společnosti, po které přijde jen marnost. Japonci jako země s jednou z nejnižších porodností a nejvíce pracovního zápřahu na osobu si už vypočetli, kdy jako národ vymřou. Nechci něco podobného počítat pro nás.
Je mi líto, když vidím, jak mizernou sociální politiku vygenerovali za léta u moci tuzemští socialisté. Orbánova politika je příkladem politiky pravicové, konzervativní, a přesto rodinné. Naše pravicové strany by se mohly inspirovat, ale bojím se, že mnozí se budou bát, že by se umazali od Bruselem zatracovaného Orbána.
Má to své mouchy
Ačkoli se mi Orbánův plán v principu líbí, má své chyby. Obecně platí, že propopulační a protipopulační politiky dlouhodobě moc nefungují. Kdysi to zkoušel v Rumunsku Nicolae Ceaușescu. Ve společnosti to vytvořilo jen demografický „zub“. Pár let se rodilo dětí víc, aby se jich ale následně zase rodilo méně. I Čína už opustila politiku jednoho dítěte a teď se bojí budoucnosti. Populace jí dramaticky stárne a jednou nebude mít na důchody. V roce 2050 by podíl lidí nad 65 let měl být skoro třikrát vyšší než dnes. Aby tedy tato Orbánova politika fungovala, musela by být velmi dlouhodobá. Jenomže víme, že to, co dnes politici prohlašují za věčné, přestane platit krátce poté, co prohrají první volby. Viděli jsme to třeba u naší důchodové reformy. Ta měla být pro lidi na celý život a už léta neplatí.
Dalším problémem může být, že Orbánův záměr diskriminuje muže. Všichni mluví o diskriminaci žen. Ale kdybych byl Maďar, cítil bych se trochu diskriminován jako muž, protože nižší daně bude mít jen manželka. Jsem snad nějakou chodící pokladničkou? Důvod je však jasný. Žena se čtyřmi a více dětmi asi na trhu práce nebude tak aktivní jako muž. Moc let si neodpracuje, a proto tak jako tak zaplatí na daních kumulovaně málo. Navíc řada mužů by si z toho mohla udělat živnost „rozsévače“.
To s sebou přináší otázku manželství. Skutečně konzervativní politik by odpuštění daní navázal pouze na manželství. Do systému by se navíc započítávaly jen manželské děti s jednou ženou, protože není frajeřina nasekat si pět dětí s pěti ženami a na všechny se vybodnout. To je spíš fušerství.
Dříve či později budou na vymírání reagovat všechny státy. To bude základ důchodové reformy. A já se domnívám, že právě tenhle systém – na rozdíl od jízdenek zdarma – není populismus, ale řešení vážného důchodového problému.
