V České republice by mohly od roku 2021 elektronické známky nahradit papírové dálniční kupony. Vláda si od tohoto opatření slibuje vyšší výnos do rozpočtu a nižší provozní náklady. O zvýšení ceny ročních známek zatím neuvažuje. No ještě aby! Při současném stavu většiny komunikací a celé dálniční sítě v zemi by to byl opravdu výsměch. Při dnešním stavu je ale podle mě stejným nesmyslem i samotné zavádění elektronických známek.
Každý, kdo častěji cestuje po tuzemských dálnicích či rychlostních komunikacích, už má nervy hodně obalené cukrem nebo trpělivostí. Desítky a stovky oprav, uzavírek, zúžení a prací všeho druhu jsou každoročním koloritem. Stejně jako desítky hodin strávených v zácpách a popojížděním. A když náhodou v prosinci (světe, div se!) napadne sníh, na D1 nastane konec světa. Vedle toho tu máme tradiční stavební evergreeny: Krom nekonečného rejdění stavebních dělníků na D1 třeba i nekonečný příběh dostavby dálnice D11. Spojení na jih do Českých Budějovic a dál na Linz vázne stejně jako dostavba dálnice z Brna do Vídně. A to je jen zlomek problémů.
Jiný svět už kousek za hranicemi
Před několika dny jsem jel do Rakouska. Každý, kdo alespoň jednou či dvakrát do roka jede přes Dolní Dvořiště na Linz a dále pak jakýmkoli směrem, si zcela jistě všiml, jak rychlým tempem a v jaké kvalitě se podařilo postavit novou dálnici na Linz, která (zatím) končí nějakých 15 kilometrů před českou hranicí. Už nejedete po klikatící se silnici mezi vískami a městečky, nová dálnice se četnými tunely zavrtává do rakouské poloviny šumavských kopců. Cesta do nitra Rakouska se na tak malém kousku zkrátila o desítky minut. Výstavba proběhla rychle, kvalita je více než zjevná.
Dálniční známky 2019: Kolik zaplatíte za dálnice v Rakousku, Švýcarsku nebo na Slovensku? >>>
Střih. A zpět do České republiky. Když člověk jede zpět a vidí, co se děje na dálnici D3 za Českými Budějovicemi, nevěří, že se úsek někdy dostaví. Úplně stejné pocity ho jímají, když vidí stav na D11 nedaleko Hradce Králové. Jako člověk ze severovýchodních Čech jsem za posledních 25 let slyšel nespočet plánů a dat, kdy bude tato dálnice dokončena. Nevím, který z těchto plánů alespoň na papíře platil nejdéle. No co, snad se jednou dočkají moje děti.
Smělé plány a prázdná státní pokladna
V situaci, kdy síť dálnic a rychlostních komunikací v zemi připomíná torzo a řada dálničních úseků se nachází v žalostném stavu, člověku rozum nebere nápad našich ministrů – zavést elektronické dálniční známky. Stát prý díky nim vybere o 220 milionů ročně více a o 120 milionů ušetří na provozních nákladech. To je optimistická predikce. Realita však bude nejspíš jiná a někdo si na tom udělá prima kšeftík. Z pohledu celkových příjmů přitom půjde o drobné.
Stát by nejprve měl kompletně dobudovat alespoň páteřní síť dálnic evropského významu, zaručit jejich kvalitu a poté fantazírovat nad elektronickými vinětami. Jistě, na to budou potřeba nemalé prostředky. Ty mohl stát investovat v době silného ekonomického růstu v minulých letech. Místo toho se tyto peníze projedly nebo vyházely za nesmysly. Nyní ekonomika zpomaluje a premiér Babiš i ministryně financí Schillerová už vybízejí své vládní kolegy k úsporám. A kde se nejvíce bude šetřit? Podle prvotního záměru se peníze vezmou – světe, div se – i rezortu dopravy. To se to pak bude stavět, když bude státní pokladna prázdná.
