Zabavování židovského majetku se za druhé světové války stalo nedílnou součástí konečného řešení židovské otázky. Nejen v Německu, ale i na obsazených územích se jeho obětí staly tisíce židovských rodin a podniků jimi vlastněných. V nacisty obsazené Paříži se skladištěm ukradeného majetku stal obchodní dům Lévitan. Jeho předválečný majitel byl sám též Žid.
Poté, co bylo v červenci 1940 německými vojáky obsazeno hlavní město Francie, nevyhnula se ani jemu likvidace židovského obyvatelstva. Stejně jako v Německu byli Židé v transportech odesíláni do koncentračních táborů a jejich majetek propadal Říši.
Jedním z center, kde nacisté shromažďovali uloupenou kořist, byl obchodní dům Lévitan. Jméno nesl podle svého majitele Wolffa Lévitana. Jelikož on sám pocházel z židovské rodiny, byl mu v roce 1941 majetek německými okupanty zkonfiskován. Do roku 1943 zel dům prázdnotou a nebyl nijak využívaný. A právě tehdy německá správa Paříže rozhodla, že se obchodní dům znovu otevře a bude se v něm prodávat zboží ukradené židovským rodinám.
Jako levná pracovní síla byli zaměstnáni Židé čekající na transport. Veškeré zboží, o kterém věděli, že pochází z nacistického rabování, museli vyčistit a naleštit, v případě poškození i opravit. Místo se tak stalo hrůzyplným pracovním táborem pro bezmála osm stovek Židů. Z nich sto padesát nakonec skončilo v táborech smrti.
Dům s pohnutou minulostí v současnosti stále existuje. Najdete jej v pařížské ulici Rue du Faubourg Saint-Martin, nedaleko nádraží Gare de l’Est, a má v něm své kanceláře reklamní agentura.
