Na pěstování královny superpotravin na břehu jezera Abaya u města Arba Minch v jižní Etiopii mají zásluhu dva Brňané

Na pěstování královny superpotravin na břehu jezera Abaya u města Arba Minch v jižní Etiopii mají zásluhu dva Brňané Zdroj: mojeMORINGA

Na pěstování královny superpotravin na břehu jezera Abaya u města Arba Minch v jižní Etiopii mají zásluhu dva Brňané
Na pěstování královny superpotravin na břehu jezera Abaya u města Arba Minch v jižní Etiopii mají zásluhu dva Brňané
Na pěstování královny superpotravin na břehu jezera Abaya u města Arba Minch v jižní Etiopii mají zásluhu dva Brňané
Na pěstování královny superpotravin na břehu jezera Abaya u města Arba Minch v jižní Etiopii mají zásluhu dva Brňané
Na pěstování královny superpotravin na břehu jezera Abaya u města Arba Minch v jižní Etiopii mají zásluhu dva Brňané
9
Fotogalerie

Moringa olejodárná – etiopský diamant Čechy broušený

Znáte moringu? Pokud ne, seznamte se. Známost s královnou superpotravin se vám totiž bude jistě hodit. Naprostý vítěz ORAC testu na přítomnost antioxidantů, dvakrát větší množství vitamínů a minerálů, než chlorella a spirulina. To je stručný výběr z mnoha prvenství Moringy olejodárné (Moringa oleifera). Navíc, díky dvěma nadšencům z Brna, je moringa nejen zdraví prospěšnou potravinou a kosmetickou přísadou, dostupnou na českém trhu, ale i klíčovým živobytím pro mnoho etiopských rodin. Zodpovědná produkce moringy nastartovaná s podporou projektu České rozvojové agentury v ekologicky čistém prostředí na břehu jezera Abaya u města Arba Minch v jižní Etiopii a férový obchod s místními producenty tak dělá z moringy více než „jen“ superpotravinu.

Pokud zavítáte do oblasti jižní Etiopie, překvapí vás moringa svou všudypřítomností jak u lidských obydlí, tak i ve volné krajině. Tento stále zelený strom bývá tradičně vysazován při narození syna a téměř každá rodina na jihu Etiopie má u svého domu často alespoň dva stromy moringy. Další pak rostou na zemědělské půdě, kterou komunita obhospodařuje. Mezi místními je oblíbenou plodinou, rychle roste a nevyžaduje zvláštní péči. Díky své odolnosti se jí dobře daří i ve volné krajině. Dlouho ale nebyl plně uchopen výzkum výživových vlastností této v Etiopii zcela samozřejmé a rozšířené potraviny.

Cesta od původně lokálního etiopského produktu k „superpotravině“ začala teprve před několika málo lety. Poté, co mimořádný obsah důležitých látek v morinze olejodárné potvrdily vědecké studie a zejména od roku 2008, kdy byla vyhlášena americkou organizací Národního institutu pro zdraví rostlinou roku, se moringa stala výživovým hitem. Je paradoxní, že většina Etiopanů, snad vyjma těch nejbohatších, zná moringu jako běžné každodenní jídlo, které se konzumuje ve formě čerstvých listů jako obdoba našeho špenátu. Přestože je zde odjakživa využívána v tradiční medicíně a znalost využití jejího kořene jako léku proti malárii se předává z generace na generaci, o dalších blahodárných účincích konzumace listů především na krevní tlak a zažívání nebo o vysokém obsahu antioxidantů a dalších tělu prospěšných látek neměli Etiopané přesnější povědomí. 

Nový projekt v Brně

Když se před několika lety začalo o morinze psát v médiích, stal se z listů přehlíženého stromu zajímavý artikl. Byl to významný impuls jak pro drobné farmáře, tak i pro vládní a mezinárodní organizace, které materiálně či finančně podpořily nově vzniklá pěstitelská družstva a zorganizovaly vzdělávací kampaně s cílem naplno využít potenciál moringy. U jezera Abaya tak vznikla nejdříve malá ženská kooperativa zaměřená na zpracování moringy, příslib většího exportu se ale nenaplnil a odbyt zůstal zprvu nevalný.

Fenomén moringa neušel v roce 2014 pozornosti dvěma mladým Brňanům, vodnímu inženýrovi Jaromírovi Novákovi a botanikovi Petrovi Němcovi, kteří se v oblasti kolem jihoetiopského města Arba Minch pohybovali během realizace rozvojových projektů. Projekt mojeMORINGA, který brzy nato společně vytvořili, je příběhem, v němž se spojuje přínos nutričně nadupané potraviny pro všechny, kterým není lhostejné jejich zdraví, s významnou společenskou prospěšností pro komunitu v Etiopii.

Místní mladí lidé nemusí odcházet za prací do jiných zemí

„Na morinze se nám líbilo, že je to autentický regionální produkt, prověřený mnoha generacemi Etiopanů. Nadchlo nás, jak je zdravá, užitečná a využitelná do všech možných jídel nebo i kosmetiky. V České republice přitom nebyla příliš obvyklým zbožím. V roce 2015 jsme navázali spolupráci s kooperativou sedmnácti farmářek pěstujících moringu. Jejich vedoucí, farmářka Negest, nám tehdy popisovala, jak se jim zpočátku nedařilo moringu dostat na trh. Tak vlastně vznikla mojeMORINGA. Rozhodli jsme se tím podpořit existující komunitu u jezera Abaya, to je malý ráj na zemi. Díky projektu podpořeném Českou rozvojovou agenturou jsme farmářky vyškolili, aby využily potenciál moringy naplno. Farmářky nyní umí moringu správně sušit, zpracovávat a balit, aby všechny důležité látky byly zachovány a prášek zůstal krásně zelený. Projekt jsme rozjížděli s jasným posláním, aby moringa byla v nejvyšší BIO kvalitě. Takto upravená moringa je konkurenceschopná a komunita ji může distribuovat i dále, než jen na místní tržiště. Přísně trváme také na férovém obchodování, fairtrade. To přináší do rodin nesnížené spravedlivé zisky, tím pádem kvalitní péči pro děti a zaměstnání pro mladé, kteří nemusí odcházet z oblasti. Máme z toho velkou radost,“ popisuje motivace projektu Jaromír Novák, který má s rozvojovými projekty značné zkušenosti a svou láskou k Africe se netají.

Během několika málo let se podařilo kooperativu postavit na nohy a vybudovat odpovídající infrastrukturu. V současnosti na projektu přímo spolupracuje čtyřicet farmářek ze dvou zemědělských družstev, které jsou průběžně školeny v technikách správného pěstování, sklizně a zpracování moringy, včetně hygieny a vhodného balení. Doposud se zpracování moringy na finální produkt odehrávalo v České republice. Inovativní produkty z etiopské moringy lze v ČR vyzkoušet již nyní jako doplňky stravy ve formě prášku a tablet, ale i jako přírodní kosmetiku. V rámci další části projektu se v současné době vybavuje výrobní hala přímo v Etiopii, ve které se bude lisovat moringový olej a moringové tablety. Tím, že bude základní surovina zpracována na místě, zůstane přidaná hodnota v regionu a vzniknou tak další pracovní místa pro místní obyvatele. Počítá se přibližně s deseti novými zaměstnanci ve výrobě. Kromě toho projekt podporuje asi 150 zemědělců v oblasti tím, že od nich kooperativa pravidelně odkupuje listy a semena moringy z jejich vlastních sklizní.

 „V minulém roce se nám podařilo zajistit v Arba Minch prostory pro přesun výroby moringových tablet z ČR do Etiopie a zahájení výroby moringového oleje. Nakoupili jsme stroje a zahájili výrobu. Začali jsme nejprve s olejem, jehož první vzorky jsme odeslali do laboratoře k analýzám. Teď už máme v rukou výsledky, které dokládají, že náš olej z moringy je velmi kvalitní a splňuje všechny normy EU. Víte, klíčová je fáze zpracování suroviny. Pokud moringu sušíte špatně nebo využíváte příliš mechanizace, nemusí si zachovat všechny důležité látky. Ve fázi výroby prášku proto maximálně využíváme šetrné ruční práce. Olej momentálně připravujeme k prodeji v České republice. Na jaře se chystáme spustit výrobu tablet v Etiopii a vše dát k dispozici na etiopský i evropský trh. Pořád ale pracujeme na designu, strategii a marketingu,“ usmívá se botanik Petr Němec, spoluzakladatel projektu.

Sociální prospěšnost ženské kooperativy

Prášek z listů moringy od jezera Abaya se váží a v kilogramových baleních se distribuuje do větších měst jako je Arba Minch nebo Addis Abeba. Lokální trh ale nepatří k těm nejdůležitějším. Nejčastěji ji ve městech odkupují majitelé obchodních řetězců, kteří ji pak dále prodávají pod vlastní značkou. Dalšími zákazníky kooperativy jsou různí zahraniční investoři. Malé množství moringy, v řádech jednotek kilogramů, odebírají příležitostně zaměstnanci ambasád. Šance na větší export se ještě před příchodem Čechů objevila jen u skupiny japonských obchodníků, ale tuto spolupráci se nakonec nepodařilo uskutečnit. Český projekt mojeMORINGA tedy pro ženskou kooperativu zůstává největším a nejdůležitějším odběratelem, velké množství prášku či nahrubo nadrcených listů odkupuje pravidelně již po dobu čtyř let.

Projekt za čtyři roky působení prokázal významný společenský dopad v místní komunitě. Peníze z prodeje zpracované moringy ukládají členky na společný účet kooperativy, která je zpětně používá na nákup materiálu a suroviny. Příjem umožnil členkám kooperativy v Arba Minch spořit na stavbu domů, a investovat do nákupu pozemků, či vybavení domácnosti a zajistit dobré vzdělání dětem. Z kooperativy ale těží celá místní komunita. „Peníze ze společného účtu jsou mimo jiné rozdělovány nejpotřebnějším, a to i mimo kooperativu. Například, zemře-li někdo z vesnice a rodina zemřelého nemá dostatečné finanční prostředky na pohřeb, ženy z kooperativy jim pomohou zaplatit část nákladů. Ženy v komunitě si také hodně pomáhají navzájem. A to jak finančně, tak třeba i ve formě vzájemné výpomoci při různých slavnostních příležitostech a běžných povinnostech.“ přibližuje společenskou prospěšnost kooperativy pro širokou komunitu Petr Němec. Pokud tedy někdy zavítáte do etiopského Regionu jižních národů, národností a ke zdejším jezerům Abaya a Chamo, neopomeňte příležitost ochutnat místní výrobky z moringy s českou „příchutí“.