V renesančních sbírkách britské Národní galerie se nachází na první pohled ničím nevýznamný portrét muže, jehož historici umění považují za svatého Iva, patrona právníků a chudých. Pozornost k obrazu, doposud připisovanému nizozemskému mistrovi Rogieru van der Weydenovi, však nyní přitáhl uznávaný odborník Christopher Wright. Ten si je jistý, že se jedná o podvrh. Co všechno na obrazu nehraje a kdo a kdy jej vlastně namaloval?
Muž zobrazený na slavném plátně má podle všeho být svatý Ivo. Text, do kterého je zahloubán, má mít právní povahu. Nic ale není, jak se zdá. Historik umění Christopher Wright upozornil na podle něj do nebe volající falzifikát již podruhé. Poprvé tak učinil před pětatřiceti lety ve své knize, kterou v reakci na to britská Národní galerie stáhla ze svých prodejních pultů.
Po letech nyní Wright přišel s ještě přesnějším popisem toho, co je na obraze špatně a prstem ukázal také na jeho nejpravděpodobnějšího tvůrce, kterým nemá být nikdo jiný než nejslavnější falzifikátor 20. století Eric Hebborn. Obraz pravděpodobně namaloval v roce 1968.
Svatý Ivo má podle Wrighta účes nápadně se podobající dobové módě – tedy rozumějte, 60. letům 20. století, nikoliv 15. století. Text, který čte, nedává žádný smysl. Souvislý text navíc umělci na počátku novověku nereprodukovali. Pokud by byl obraz pravý, na listu by byl spíše vyveden dobře čitelný nápis. Dalším z důkazů nepravosti obrazu je kápě mužova pláště, která se vzpírá zákonům gravitace.
Eric Hebborn byl jako falzifikátor umění odhalen v roce 1978. Do té doby se mu povedlo podvést desítky renomovaných galerií po celém světě. Specializoval se na napodobování holandských mistrů Rubense a Van Dycka. Podle Wrighta visí mnoho padělaných obrazů stále v galeriích.
Umělecký svět byl ve své době natolik zahanben, že vůči Hebbornovi nebyla za jeho života vznesena žádná obvinění. Jeho smrt není dodnes objasněna, našli jej mrtvého na ulici v Římě v roce 1996.
Britská národní galerie i přes Wrightovy více než přesvědčivé argumenty trvá na tom, že obraz je pravý. Dokazovat to má dendrologická datace dřevěného panelu, na kterém je obraz namalován. Ten totiž skutečně pochází z 15. století. Wright zde ovšem upozorňuje, že Hebborn pro své obrazy používal podklad ze starého nábytku.
Neochotě galerie přiznat chybu podle svých slov historik umění rozumí. Debata o pravosti dalších kusů ve sbírce by mohla reputaci instituce zásadně poškodit.
