Něco za něc. Podle nových výzkumů týmu vedeného neurobiologem Ronym Pazem z Weizmannova ústavu v izraelském Rechovotu lidé platí za výkonnost svého mozku náchylností k závažným poruchám, jako jsou deprese, autismus nebo chorobně úzkostné stavy.
Anatomické rozdíly v mozcích lidí, lidoopů a opic jsou jasně patrné. Máme mnohem větší tzv. prefrontální kortex a samozřejmě i větší počet neuronů. Stejně tak je do očí bijící propastný rozdíl ve výkonnosti mozků lidí a jejich nejbližších zvířecích příbuzných.
Evoluční mechanismy, jakými si člověk zajistil svůj vysoký intelekt, jsou ale poznány jen velmi nedokonale. S trochou nadsázky se říká, že evoluční biologie nemá problém objasnit evoluci člověka jen „od krku dolů“.
Rony Paz a jeho spolupracovníci se pokusili odhalit rozdíly ve funkcích jednotlivých neuronů v mozku makaka a člověka. Sledovali něco, co lze označit jako „nervový kód“. Pokud bychom měli použít analogie s informačními technologiemi, tak při studiu anatomie mozku se zabýváme „hardwarem“. Při výzkumu nervového kódu si bereme na paškál „software“ mozku.
