Video placeholde

Profesor Ptáček: Vládnou nám bezcitní psychopati, za většinu nemocí si můžeme sami, máme důkazy

Láska prochází žaludkem. Moudrost, kterou teď podle profesora lékařské psychologie a klinického psychologa Radka Ptáčka věda dokázala. Zjistilo se totiž, že bakterie ve střevech přímo ovlivňuje naše duševní zdraví. Zuří tam prý válka mezi těmi dobrými a zlými. A tím, co jíme, si můžeme zadělat na problémy i nemoci vyléčit. Životní styl může podle Ptáčka za většinu nemocí. Duševní zdraví přitom podceňujeme, i když u lékařů a soudců, kteří jsou pod obrovským tlakem, je klíčové. Taky tvrdí, že vláda psychopatů je prostě fakt.

Ptáček má pro propojení střev a mozku důkazy. Manipulací s bakteriemi se podle něj dá ovlivnit duševní stav člověka. Jejich transplantací ze zdravého do nemocného člověka pak léčit třeba deprese a úzkosti. Klíčový je ale životní styl. Geny totiž nejsou dané a my je spouštíme, nebo vypínáme třeba tím, co jíme, jestli pijeme alkohol nebo se hýbeme. Ptáček tvrdí, že tohle může až za 80 procent nemocí, mluví o spolehlivém zmapování faktorů. 

Jedním z nich je přitom i chování a uvažování. Třeba to, jak vnímáte stres. Pokud ho přijmete jako výzvu, může být dokonce pozitivní. Ptáček říká, že pozitivní způsob myšlení může v důsledku prodloužit život. Sám zkoumal vliv stresu na lékaře, soudce nebo učitele. U všech hraje stres obrovskou roli, v práci jsou přitom sami. Většina se obrací na alkohol, který podle Ptáčka vede k neurodegenerativním onemocněním a není řešení.

V Česku se totiž duševní zdraví podceňuje obecně, a tak je prevence dopadů dlouhodobého stresu prakticky mimo vnímání společnosti. Lidé to berou jako samozřejmost a lékaři nebo soudci to bagatelizují, přitom je to u nich klíčové. Ptáček zdůrazňuje důležitost prevence, zdravého životního stylu a psychohygieny. Být duševně nemocný je ale podle něj v Česku stále stigma. 

Jak se chovají psychopati ve společnosti? Proč nám vládnou a kdo mezi ně patří? Čím likvidují sociální sítě duševní zdraví dětí? A jak přesně můžete ovlivnit svoje duševní zdraví jídlem a pohybem?