Marek Prchal bývá označován za toho, kdo „vytvořil Babiše“, a mnozí mu to mají za zlé. V povědomí spousty lidí je vyobrazen jako člověk bez svědomí, který jde za svým cílem a nerozhlíží se kolem sebe. Tak to ale není. Marek Prchal je hodný kluk se srdíčkem na dlani, který by se rozdal, a navíc v zimě dává ptáčkům zrní do krmítek. Nevěříte? Můžete se přesvědčit, když si přečtete jeden den zapsaný v jeho deníčku.
Ano, do médií unikly zápisky z deníčku Marka Prchala, kam si poctivě zapisoval své každodenní slasti a strasti. A my vám tedy můžeme nabídnout k nahlédnutí jeden den v životě marketingového poradce českého premiéra.
6:30 – Vstávám, je tu zase další překrásný den. Musím rychle zavolat Andrejovi, aby šel na chvíli spát. Ten člověk je jak fretka a vůbec nekecá a pořád jenom maká. Kdybych na něj nedohlížel, tak by vůbec nespal.
6:35 – No jasně, že Andrej nespal. Když jsem se mu dovolal, tak zrovna ve svém sklepě bičoval drobného zemědělce. Musel jsem ho doslova přemluvit, aby ho přestal bičovat a šel si na chvíli lehnout. Zničit drobného zemědělce může klidně odpoledne.
7:00 – Volala mi moje máma, aby mi řekla, že za to, co dělám, půjdu do pekla.
7:30 – Ach jo. Rychle jsem procházel zpravodajství a našel jsem čerstvou reportáž, kde tvrdí, že Andrej Babiš přejel na přechodu stařenku a z místa neštěstí odjel.
7:40 – Je to tak. Mluvil jsem s Andrejem a ten mi to potvrdil. Říkal, že bába přecházela moc pomalu a on že neměl čas, protože musí makat, a tak ji sejmul. No nic. Tohle bude chtít minimálně dvě fotky Andreje s lemury na Facebook, abychom z toho vybruslili. Možná ho dokonce nechám vyfotit i s koťátkem.
8:10 – V rychlosti jsem žínkou smyl z vchodových dveří fixou nakreslený genitál, který mi tam každý den někdo ze sousedů nakreslí, a spěchal jsem pro Andreje. Musím vymyslet, na koho tu přejetou bábu hodíme.
8:30 – Volal mi táta, aby mi jako každý den řekl, že už nemá syna.
9:00 – Tak jsem v kanceláři. Cestou jsem vymyslel, že ta přejetá stařenka bude kampaň. Prezentoval jsem to na poradě a všichni mi zatleskali. Vždycky tleskají. Kde je Andrej? Musím ho nabrífovat.
9:10 – Našel jsem Andreje ve vestibulu, jak zase šidí na dotacích. Ten chlap se vůbec neovládá. Když jsem se ho ptal, proč to dělá, tak mi odvětil: „Proč ne?“ Podle mě na daních a dotacích šidí už jen tak ze sportu. Je to jeho hobby. Ještě, že jsem tu já, marketingový génius. Flexibilně jsem přizpůsobil Andrejovi výstupy současné situace. Nejen že přejetá bába je kampaň, ale i jeho současné šizení na dotacích je kampaň. Dvě kampaně v jeden den, to nám přihraje minimálně půl procenta voličů navíc. Jsi šikovný kluk, Marku.
10:00 – A protože nejen kampaněmi je člověk živ, převezli jsme Andreje na Čapí hnízdo, kde má tiskovku a vyfotí se s nějakými zvířaty. To mají lidi rádi. Vypadá potom lidsky. Fotka s lemurem ho přiblíží k lůze.
10:30 – Tiskovka začala. Andrej mluví přesně podle instrukcí, které jsem mu dal. Přejetá paní je kampaň proti němu. Dokonce svedl pozornost na Kalouska a ptá se, kolik starých paní přejel Kalousek, Bém nebo například Topolánek. Krása.
10:32 – Ale pozor. Andrej začal mluvit o Čapím hnízdě. To už je na tenkém ledu.
10:35 – Musel jsem zpustit požární poplach, protože Andrej začal vykládat, že Čapí hnízdo je jeho nejlepší projekt. Když potom rozpažil a vykřikoval, že těma vlastníma rukama podepsal žádost o dotace do EU, spustil se poplach a ze stropu začala téct voda. Novináři byli evakuováni do přilehlého lesa Policií ČR, kde se jim vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek ztratilo veškeré nahrávací zařízení včetně několika samotných novinářů. Vdovám pošleme kostelecké utopence.
12:00 – Je čas na nějakou hezkou fotku na sociální sítě. Ty je potřeba každý den živit a reagovat navíc na aktuální kauzy. Aktuální kauza je přejetá bába na přechodu, takže jsem nechal Andreje vyfotit na bílém koni s lemurem v náručí. Fotku jsem dal na Facebook s textem, že občas je potřeba na chvíli vypnout, odjet na cizí farmu a tam si pohladit lemura. To ho vždy nakopne a může se zase bít za práva našich občanů.
13:00 – Fotka má už patnáct set lajků a deset tisíc komentářů. „Držte se, pane premiére“, nebo „My vám fandíme, pane premiére“, to jsou přesně ty reakce, které mám rád a které mi naznačují, že svou práci dělám dobře. Zbylých devět tisíc komentářů obsahující slova Bureš, podvodník, vrah a podobně, ty ani nečtu. Bolí mě z nich u srdíčka. Proč jsou lidé tak zlí?
15:00 - Volal mi asistent. Prý Andrejův psychicky nemocný syn, který byl odvezen na Krym, aby tam dožil a nedělal problémy, znovu potvrdil, že ho Andrej na Krym odvlekl proti jeho vůli. Ach jo. No nic, zpět na Čapák. Tohle bude chtít fotku s koťátkem.
16:00 – Nechal jsem vyfotit Andreje s koťátkem a rychle dal fotku na Facebook s textem, že ve vzduchu je opět nějaká kampaň. Tím je vše vyřešeno.
17:00 – Fotka s koťátkem má spoustu lajků. Lidé Andrejovi vyjadřují podporu. Je to hezké. A to vše díky mně. Je to trochu smutné, že lidé, kteří mou práci ocení, si myslí, že to píše Andrej. Ti inteligentnější, kteří vědí, že to nepíše Andrej, ale já, ty nejsou cílovka a ti mě nesnášejí. Stejně je to zajímavé, jak si ty lopaty myslí, že ty posty na Facebook píše sám Andrej. Za prvé neumí česky a za druhé nemá ponětí, co to je Facebook. Navíc kdyby to tam opravdu všechno psal on a pročítal zprávy fanoušků, nedělá nic jiného.
18:00 – Volala mi žena, že se za mě stydí.
19:00 – No nic. Jedu domů. Dnes jsem toho už udělal dost. Tři kampaně během dne, to je slušný výkon. Andrejovi jsem kladl na srdce, aby přes noc nešidil na daních nebo nějakého svého příbuzného neodvlekl na Krym, protože bych se rád dneska pořádně vyspal.
21:00 – Po večeři mě pokousal můj pes, protože mě nesnáší jako všichni, šel jsem do sprchy a pomalu se chystal ke spánku.
23:15 – Volal Zdeněk z noční směny. Andrej Babiš před půl hodinou uškrtil holýma rukama novináře, který o něm dlouhodobě psal nehezké články. No nic. Vzhůru do Prchalmobilu. Jede se na Čapák. Musíme nafotit zase nějaké lemury. Být Markem Prchalem je závazek na 24 hodin denně, ale já bych za nic neměnil.
Divoký kačer je fake news o skutečných událostech, které se sice nestaly, ale mohly by, jakkoliv znějí neuvěřitelně. Realitou však je komunistický návrh jazykového zákona.
