Rozbouřená situace v mnohých evropských zemích, stále vášnivě řešená otázka migrace a nespokojenost s některými tradičními stranami – to vše může po letošních květnových volbách do Evropského parlamentu vyústit ve zcela novou situaci, ve které se ocitnou orgány EU. Do europarlamentu totiž míří mnoho antiuprchlických, populistických i nesystémových stran a hnutí. Parlament přitom schvaluje předsedu Evropské komise a přijímá zákony.
Změnám v Evropském parlamentu nahrává i fakt, že je v něm uplatňován volební systém poměrného zastoupení. Zjednodušeně řečeno – strany a hnutí získávají takový počet mandátů, který se blíží poměru počtů hlasů získaných od voličů. To přinese v některých evropských zemích zcela jiné výsledky, než vidíme v hlasováních do místních parlamentů. Navíc polovina zemí EU nemá pro eurovolby uzavírací klauzuli pro vstup do parlamentu (v ČR je to 5 procent), takže šanci mají i malé strany.
Francouzské a italské politické zemětřesení
Příkladem zajímavého výsledku se pravděpodobně v květnu stanou eurovolby ve Francii, kde systém s většinovými prvky při souboji o tamní parlament léta eliminuje stranu Marine Le Penové, která se dnes jmenuje Národní sdružení (předtím Národní fronta). Podle průzkumů ale silně euroskeptická a proti uprchlíkům zaměřená Le Penová a její příznivci míří v květnu k vítězství. Její kandidátku vede třiadvacetiletý Jordan Bardella a strana má podle posledních průzkumů preference 24 procent, zatímco druhá proevropská La République en Marche (česky Republika v pohybu) prezidenta Emmanuela Macrona pouze 19 procent. Navíc třetí je ultralevicová La France Insoumise, která chce zcela reformovat EU, a navíc má v programu vystoupení z NATO.
Evropský parlament a co jste o něm vždy chtěli vědět: Jaké má pravomoci, jak nás ovlivňuje a co naopak nemůže >>>
Pro úředníky v Bruselu budou zřejmě černou můrou i květnové výsledky z Itálie. Tam jsou preference následující: První je dnes v průzkumech Liga Severu s 34 procenty. Tu vede bouřlivák, místopředseda vlády a ministr vnitra Matteo Salvini, který kritizuje EU, kudy chodí, a odmítá přijímat další uprchlíky. Druhé místo drží nevyzpytatelné a k Evropské unii také silně kritické Hnutí pěti hvězd s 25 procenty a až třetí proevropská Demokratická strana se 17 procenty.
Postoj největších českých stran je nečitelný
Také v dalších zemích podle mnoha zjištění velmi pravděpodobně zabodují ve volbách do Evropského parlamentu strany, které lze označit za euroskeptické. V Maďarsku zřejmě suverénně vyhraje Fidesz premiéra Viktora Orbána, v Německu může získat kolem 15 procent Alternativa pro Německo (Afd), v Řecku levicová Syriza (odhadem dostane čtvrtinu hlasů), ke dvaceti procentům se má dostat strana Švédští demokraté a ještě více podle všeho získá Dánská lidová strana. Také rakouské vládní strany (lidovci a Svobodní) hodlají EU zásadně reformovat.
Jaké jsou vlastně postoje českých politických stran ve vztahu k EU pro volby do Evropského parlamentu, je složité odhadnout. Nejsilnější hnutí ANO je spíše proevropské, i když premiér Andrej Babiš některé věci kritizuje. U Pirátů se neví (podobně jako v jiných otázkách). ODS je v něčem proevropská, ale v něčem ne, Okamurovci požadují referendum o vystoupení z EU. Za proevropské strany se dají označit ČSSD, TOP 09 a lidovci. Jenže ty mohou získat v květnu dohromady jen kolem 20 procent.
Kandidáti do Evropského parlamentu >>>
K ovládnutí parlamentu zatím patrně nedojde
Ani daleko lepší výsledky pro euroskeptické strany a hnutí ještě neznamenají, že by měly Evropský parlament ovládnout. To se pravděpodobně nestane, protože se jednotlivé frakce, které pak vzniknou, nedohodnou. Dá se proto očekávat, že s odřenýma ušima může europarlament opět ovládat koalice tradičních pravicových stran (například německá CDU) a stále slábnoucí frakce sociálních demokratů. Jenže postoje parlamentu se vlivem voleb změní, a tím se bude muset upravit i celková politika Evropské unie. Co přesně to bude znamenat, teprve uvidíme.
Volby do Evropského parlamentu se budou konat od 23. do 26. května. Protože Velká Británie odchází z EU, bude mít tento orgán nově jen 705 místo dosavadních 751 členů. V každém případě ale očekávejme na evropské politické scéně další výrazné změny. Ty navíc určitě nijak rychle neskončí.
