Fotografie

Fotografie Zdroj: internal

Žena k pohledání: Manželovi usekla nohy a strčila mu je pod ramena

Bylo 5. března 1901 a jižní Moravu obestřela hrůza. Ve škarpě u silnice spojující Hustopeče s Velkými Němčicemi bylo nalezeno zohavené tělo mrtvého muže. Jeho nohy někdo u kotníků oddělil pravděpodobně sekerou a vložil je pod levou paži zavražděného. Mrtvola byla oblečena do podvlékaček, košile, vesty a tmavých kalhot. Klobouk a boty chyběly. Oba pahýly u ruky mrtvého tak zůstaly neobuté. Ihned bylo zřejmé, že k vraždě provedené tak brutálním a zejména rituálním způsobem nemohlo dojít u silnice, kde panoval poměrně čilý ruch a vrah by i v noci riskoval, že bude prozrazen. Někdo tedy tělo u silnice pouze odložil, aby zamaskoval stopy. Jenže kdo?

Jak je v podobných případech obvyklé, mířilo pátrání do rodiny zavražděného. Ten byl identifikován jako osmapadesátiletý Jan Ludwig z nedalekého Kurdějova. Hospodařil tu s manželkou Josefkou, starším synem Janem, jeho ženou, tedy svou snachou, a mladším, osmnáctiletým synem Štěpánem. Policisté se záhy dozvěděli o rozporech, hádkách i hlasitých potyčkách, které se v domě mrtvého odehrávaly.

Jejich příčinou bylo přání syna, aby mu otec předal dům, jak mu snad kdysi slíbil. Ten naopak trval na tom, že pokud bude živ a zdráv, hospodářství se nevzdá. Syna přitom podporovala i jeho matka. Jak se později ukázalo, svého muže z hloubi duše nenáviděla a několik dlouhých let syna přesvědčovala, aby „to s ním skoncoval“.

Matka i syn skončili na šibenici

Ještě větší podezření pak vzbudil sám starší syn mrtvého, když se kriminalistům pokoušel namluvit, že jeho otec spáchal sebevraždu. A na svém tvrzení trval navzdory faktu, že mrtvola měla pod ramenem oddělené spodní končetiny. Nemohlo tedy trvat příliš dlouho, než vyšla najevo pravda.

Onoho osudného březnového dne Jan Ludwig mladší naléhání matky podlehl a otce konečně zavraždil. Proč potom oddělil – pravděpodobně společně s matkou – otcovy nohy u kotníků, zůstalo i po jednání soudu záhadou. Snad šlo o projev bezbřehé a nekontrolované nenávisti. Možná se oba pokoušeli odvést pátrání na jinou – rituální – stopu? Kdo ví.

Osmnáctého dubna 1901 byli Jan Ludwig mladší a jeho matka Josefka Ludwigová odsouzeni k trestu smrti oběšením.