Čaj k Anglii neodlučitelně patří. Nedivte se však, až zjistíte, že tu čaj nepijí o páté, ale už ve tři. Že to vlastně ani tak není o pití, jako o jídle. Že tradice vznikla z ryze praktického důvodu, když si znuděná aristokracie potřebovala krátit čas mezi obědem a večeří.
V Rusku vám čaj dají s citronem a džemem. V Mongolsku ho osolí a přidají jačí máslo. V Kašmíru přidají hřebíček, v Maroku mátu a horu cukru. V Anglii se pije silný černý čaj s kapkou mléka, které neutralizuje svíravost. Dostával se sem z kolonizované Indie a oblíbený je i čaj Earl grey ochucený bergamotovým citrusem. Čaj tu milují natolik, že tu dokonce každoročně slaví 21. dubna Národní den čaje. V tento den se koná i festival čaje v zahradách Kensington Roof Gardens, což je velká zahradní party spojená s ochutnávkami čaje z celého světa.
Aristokratické mravy
Do Evropy, konkrétně Portugalska, se dostal čaj z Číny v 16. století přes Východoindickou společnost. Britskému dvoru čaj představila portugalská žena anglického krále Karla II. ve století sedmnáctém, přičemž pití čaje mezi obyčejným lidem se zde rozšířilo až koncem 19. století, kdy do Evropy začal proudit levnější čaj z britských kolonií v Indii a Cejlonu. Ten rozbil do té doby čínský monopol. Dodnes je podávání čaje v Anglii spojeno s aristokratickými mravy. Vytříbený porcelán, stříbrné příbory, třípatrový tác s drobným občerstvením ke konvici čaje při anglickém afternoon tea neodmyslitelně patří. V Londýně se podává mezi třetí a pátou hodinou odpolední v nejlepších hotelech a kavárnách. Počítejte s částkou, kterou dáte spíš za plnohodnotné jídlo (20 až 50 liber). Chcete-li verzi chudší, zvolte cream tea, kde se podává jen čaj se sladko-slaným pečivem zvaným scones, džemem a svařenou smetanou máslové konzistence clotted cream.
Vcházím do podniku The Wolseley na Piccadilly Street mezi hotelem Ritz a luxusním obchodním domem Fortnum & Mason. Prostorná kavárna je ve stylu art deco. Po objednávce mi na stole přistane velká stříbrná konvice, šálek, sítko a mléko. Pár minut nato přede mnou stojí i třípatrový tác. Ve spodním patře jsou sendviče, nad nimi minizákusky a v nejhořejším talířku pod poklopem scones. Všechna tři patra, včetně obsahu v konvici, se dají shrnout jako chuťová nuda. Zážitek spíše společenský než kulinární.
To podnik Cinnamon Club, specializující se na indickou kuchyni, pořádal na podzim afternoon tea se zaměřením na zvěřinu. I bistro Modern Pantry pojalo tradici kreativně a jeho afternoon tea je sice podáván na porcelánu, ale s chuťovou smrští. Scones tu dělají s čedarem, pažitkou a česnekem nebo s bazalkou, pepřem a macerovanými ostružinami. Do majonézy přidávají umeboši nebo wasabi. Sladkosti tu mají příchuť pandánových listů, marmeláda se podává angreštová nebo lékořicová. Zážitek doprovázejí čaje z malé manufaktury Lalani & Co.
Skandální voda
K Londýnu patří nejen čaj, ale i punč. A skvostně tyto dva nápoje kombinují v Punčové místnosti (Punch room) v hotelu Edition na Bernes Street 10. Místnost s krbem je na rozdíl od pompézní hotelové haly střídmě vybavená ve stylu gentlemanského klubu a je překvapivě malá. Vybírat můžete z pěti setů, kde se kombinuje čaj vyhlášené značky Rare Tea & Co., sladká či slaná jednohubka a punč. Že k odpolednímu čaji přistupují revolučně, svědčí i název těchto dýchánků. Chodí se sem totiž ne na čaj, ale na skandální vodu (Scandal water). Což byl v 19. století slangový výraz pro odpolední čaj znuděné smetánky, u něhož se probíraly pomluvy všeho druhu. Čaj je obsažený i v punči, který je pečlivě napárován, a můžete pozorovat hbité barmany, jak je před vámi připravují.
Punč je prastarý drink na bázi alkoholu a ovocné šťávy, mající původ v Indii, a do Anglie doputoval v 17. století prostřednictvím námořníků. Typické je jeho podávání v rámci různých oslav ze širokých mís naběračkou do hrnečků či sklenic. Může být teplý i studený. Barman mi právě vypráví, že název punč pochází z indického slova znamenajícího pět, jelikož drink se míchal vždy z pěti ingrediencí: alkoholu, cukru, ovoce, čaje a koření.
V Punčové místnosti ochutnávám vyhlášený punč s ginem, jasmínovým čajem a dubovým mechem. Blahem bez sebe byl ovšem můj jazyk z punče mléčného, obsahujícího arak, brandy, zelený čaj, citronovou šťávu, ananas a přepuštěné mléko. Výsledný nápoj je čirý, lahodný... Jazyk se mi rozvazuje a skandální voda začíná účinkovat.
