Znám lidi, kteří si myslí, že prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček (40) neexistuje. V jejich představě jde o robota, jejž stvořil Miloš Zeman za účelem odvádění pozornosti od vlastní osoby. Reflex tedy muže vystupujícího pod jménem Jiří Ovčáček navštívil přímo na Pražském hradě. Odpověď na otázku, kdo skutečně je, necháváme na čtenářích.
Jedna osobní otázka: nemáte někdy chuť jít jenom tak do kadeřnictví a obarvit si vlasy na zeleno jako před dvaceti lety na pražském Arcibiskupském gymnáziu?
To je zajímavá záležitost (poprvé viditelně ožije a odloží zemanovskou dikci – pozn. aut.). Napadá mě, že to bylo také poprvé, kdy jsem se objevil v novinách. Tehdy o celé kauze napsaly Lidové noviny, tuším v roce 1996. Popsaly, jak si student na Arcibiskupském gymnáziu v Praze obarvil vlasy na zeleno. A pak jsem dobrovolně z této školy odešel. Možná to souvisí s tím, co nedávno napsala MF Dnes ve svém magazínu, že jsem takový nenápadný provokatér.
Co jste tehdy vlastně udělal?
Za šest set korun si nechal obarvit vlasy.
Tenkrát to byly ohromné peníze. Jako dnes dva tisíce.
Ano, to byly velké peníze. Byl to náhlý nápad a netušil jsem, že se setká s takovou odezvou.
Jakou?
Řekl bych (opět nasazuje zemanovskou dikci – pozn. aut.), že to nebylo shledáno dobrým. Bylo shledáno, že bych neměl působit na gymnáziu, ale neberu to úkorně a rád na to vzpomínám.
Proč jste to vlastně udělal?
Jako drobnou provokaci proti rigidnímu světu oné školy.
Nejsou náhodou dnešní obdobou těchto „drobných provokací“ vaše tweety?
Moje tweety. Anebo že se snažím pozorovat svět v jeho složitosti a snažím se nevidět věci jednoduše.
Vaše vystupování, tweety a prohlášení přesahují klasickou práci mluvčího. Necítíte se spíš něčím, co by se dalo nazvat ministrem informací a propagandy politické skupiny Hradu?
To v žádném případě. Tady platí jedno zlaté pravidlo. Do funkce tiskového mluvčího jsem nastoupil 1. prosince 2013 a od počátku jsme byli s prezidentem domluveni, že budu působit jako aktivní mluvčí, jen nesmím překročit určitý názorový rámec.
Co to znamená?
Jsem trojjediný: prezentuji stanoviska pana prezidenta, hájím stanoviska pana prezidenta a hájím pana prezidenta. Souvisí to také s tím, že byla schválena přímá volba a Miloš Zeman je aktivní prezident.
Mimochodem, už jste našel ten Peroutkův článek z roku 1939 vlevo dole?
Nehledám ho.
Proč?
Soudní proces byl vrácen na počátek a nyní se týká ministerstva financí. Pravda je taková, že díky tomu jsem se seznámil s historickými fakty o tzv. druhé republice, a proto dnes vidím určité paralely s obdobím 1938/39 ve veřejném životě.
Celý rozhovor najdete v Reflexu č. 1, který vyšel 3. ledna 2019.
