Nacisté na území Německa během války provozovali dohromady dvanáct zajateckých táborů pro důstojníky. V táboře v Murnau, kde byli výlučně zadržováni Poláci, byly životní podmínky s největší pravděpodobností nejlepší.

Nacisté na území Německa během války provozovali dohromady dvanáct zajateckých táborů pro důstojníky. V táboře v Murnau, kde byli výlučně zadržováni Poláci, byly životní podmínky s největší pravděpodobností nejlepší. Zdroj: Rempfer collection

Nacisté na území Německa během války provozovali dohromady dvanáct zajateckých táborů pro důstojníky. V táboře v Murnau, kde byli výlučně zadržováni Poláci, byly životní podmínky s největší pravděpodobností nejlepší.
Nacisté na území Německa během války provozovali dohromady dvanáct zajateckých táborů pro důstojníky. V táboře v Murnau, kde byli výlučně zadržováni Poláci, byly životní podmínky s největší pravděpodobností nejlepší.
Nacisté na území Německa během války provozovali dohromady dvanáct zajateckých táborů pro důstojníky. V táboře v Murnau, kde byli výlučně zadržováni Poláci, byly životní podmínky s největší pravděpodobností nejlepší.
Nacisté na území Německa během války provozovali dohromady dvanáct zajateckých táborů pro důstojníky. V táboře v Murnau, kde byli výlučně zadržováni Poláci, byly životní podmínky s největší pravděpodobností nejlepší.
Nacisté na území Německa během války provozovali dohromady dvanáct zajateckých táborů pro důstojníky. V táboře v Murnau, kde byli výlučně zadržováni Poláci, byly životní podmínky s největší pravděpodobností nejlepší.
17
Fotogalerie

Divadlo, bazén a orchestr. Nacistický zajatecký tábor na ztracených fotografiích

Na tři sta snímků z nacistického zajateckého tábora pro důstojníky v bavorském Murnau spatřilo znovu světlo světa úplnou náhodou. Francouz Olivier Rumpfer našel dřevěnou krabici s negativy na popelnici ve městě Cagnes-sur-Mere v roce 1999.  Že se nejedná o obyčejné snímky z válečného filmu zjistil Rumpfer se svým otcem o čtyři roky později. Do doby, než fotografie zveřejnili na internetu, se o táboře vědělo, pouze že existoval a že v něm byli umístěni především polští důstojníci.

Pátrání po místě, kde byly vzácné fotografie pořízeny, Francouze zavedlo až do bavorského městečka Murnau. Zajatecký tábor se podařilo identifikovat díky nápisu na dodávce na jedné z fotografií. V Murnau tábor fungoval od září 1939, kdy do něj byli umístěni první polští důstojníci, až do konce války, kdy byl americkou armádou 29. dubna 1945 osvobozen.

Poté, co otec se synem na webu fotky zveřejnili, ozvaly se jim desítky lidí z celého světa, kteří na snímcích našli své příbuzné. Díky iniciativě Rumpferových poprvé získali alespoň nějakou představu o tom, jak se jejich předkům v zajateckém táboře žilo.

Nacisté na území Německa během války provozovali dohromady dvanáct zajateckých táborů pro důstojníky. V táboře v Murnau, kde byli výlučně zadržováni Poláci, byly životní podmínky s největší pravděpodobností nejlepší. Němci sem pravidelně zvali Mezinárodní červený kříž. Murnau jim tak svého času sloužilo jako Potěmkinova vesnice.

Na snímcích jsou zajatci zachyceni v bazénu, během divadelního představení nebo jak hrají v orchestru. Ačkoliv pravost fotografií je nesporná, odborníci odrazují od rychlých soudů. Život v Murnau mohl být lehčí než v jiných táborech, i zde však existují záznamy o popravách a dalších příkořích, ke kterým docházelo pravidelně.

Fotografie tak bohužel nabízejí pouze polovičaté odpovědi. Nemůžeme z nich vyvodit ani jak vypadal běžný den polského důstojníka v zajetí, ani jak se dřevěná krabice s murnauským dědictvím dostala k popelnici na Azurovém pobřeží. Unikátní fotografie tábora naleznete ve fotogalerii.