V roce 2002 jsem dělal interview s lidoveckým ministrem dopravy Milanem Šimonovským. Ten sebejistě tvrdil, že v průběhu jeho funkčního období, tedy do roku 2006, bude mít dálnice D1 v obou směrech tři pruhy. Také vyhlašoval, že dokončí dálnici D47 do Ostravy. Nestalo se ani jedno. Ostatně v případě naší dálniční sítě, o které se reálně začalo hovořit už v 30. letech minulého století, nebyly sliby naplněny nikdy. Ani za první republiky, ani za německé okupace, ani za socialismu a ani v domě demokratických vlád. Pořád jen výmluvy a lži. Bohužel to trvá do dnešních dnů.
Letošní rok (ale také předminulý, ale třeba i před pěti či deseti roky) se snaží jednotliví viníci hodit problém dálnic, a speciálně nejvytíženější D1, na někoho jiného. V tomto případě jsou ale nádoby propojeny. Dálniční síť financuje stát, kromě vlastních prostředků dnes i prostřednictvím dotací Evropské unie. Stát řídí vláda a vládu premiér. Ten také navrhuje ministra dopravy, pod kterého spadá Ředitelství silnic a dálnici (ŘSD), jež výstavbu, opravy a údržbu dálnic a silnic I. třídy zabezpečuje.
Proto je spor o to, kdo je viníkem za neutěšenou dálniční a často i další silniční síť zodpovědný, pofiderní. Za problémy mohou vlády, premiéři, ministři dopravy a především Ředitelství silnic a dálnic. Každý svým dílem.
Vlády dlouhodobě nedávají dostatek peněz na dopravní infrastrukturu. Pokud existuje nějaký důvod, kdy má smysl se zadlužit, tak je to právě tato oblast, protože investice se vrátí. Na to nemusí být člověk ekonomem, aby to věděl. Ostatně každý ekonom vám to potvrdí.
Konkrétními viníky jsou proto dnes premiér Andrej Babiš, ministr dopravy Dan Ťok (což je člověk, kterého vybral současný předseda vlády) a ředitel ŘSD Jan Kroupa. První odpovídá za druhého, druhý za třetího.
Ťok je ministrem dopravy od 4. prosince 2014. To už je dostatečně dlouhá doba na to, aby se alespoň změnil systém, který by nějak omezil utrpění českých řidičů. Nestalo se, pořád slyšíme jen sliby a pak přijdou chyby.
Ředitelství silnic a dálnic České republiky je totiž státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem dopravy. Základním předmětem činnosti této organizace je výkon vlastnických práv státu k nemovitostem tvořícím dálnice a silnice I. třídy, zabezpečení správy, údržby a oprav dálnic a silnic I. třídy a zabezpečení výstavby a modernizace dálnic a silnic I. třídy. Jan Kroupa je generálním ředitelem od prosince 2014. Také to není úplně krátká doba. Kroupa na ŘSD přitom nastoupil už v roce 2004 a měl na starosti kromě jiného modernizaci dálnice D1. A to už je sakra dlouhý čas. A že při modernizaci a výstavbě dálnic selhávaní často i stavební firmy, které práce realizují? To je přece také problém ŘSD, protože společnosti vybírá.
Pokud se má něco na našich silnicích změnit, jsou nutné personální změny. Ani pak samozřejmě nečekejme žádné rychlé a hmatatelné výsledky. I při daleko lepší organizaci práce se náprava může podařit až za mnoho let. Ovšem nekonečné výmluvy a chlácholení veřejnosti, že teď už to bude lepší, musí přestat. Výrazně to poškozuje českou ekonomiku a neustále to otravuje život občanů.
Stane se ale něco? Premiér Babiš by měl vyhodit ministra Ťoka. Nový šéf či šéfka rezortu by pak měl udělat pořádek na ŘSD. Zda to bude stačit, nevíme. Ale pokračovat dál tímto způsobem je zlovolným týráním lidí.
