Šestého ledna 1929, tedy přesně před 90 lety, oficiálně vyhlásil král Alexandr I. Karađorđević v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (SHS) osobní diktaturu. Státní převrat zároveň přinesl zrušení ústavy, rozpuštění Skupštiny (parlamentu) a likvidaci územní samosprávy.
Rok 1929 byl v této jihoslovanské balkánské zemi vůbec bohatý na události. Třetího října totiž následovalo rozdělení země na devět bánovin, jež mělo posílit centralistické snahy a potírat neustále narůstající separatismus.
Ten podněcoval zejména teroristická organizace chorvatských nacionalistů Ustaša (Povstalec), založená téhož roku ve Vídni advokátem Ante Pavelićem, ve vlasti odsouzeným k smrti.
Komunistům pšenka nekvetla doma, ale ani ve vysněném sovětském exilu
Téhož dne se název státu změnil na Království Jugoslávie. Částečné obnovení konstitučního režimu na základě oktrojované ústavy nastalo až o dva roky později. Během diktatury krále Alexandra ze srbské dynastie Karađorđevićů zavraždili na čtyři sta jugoslávských komunistů. Jejich postavení se diametrálně lišilo od pozice například československých komunistů.
Teror královy diktatury ovšem značně překonal stalinský režim, neboť v průběhu krvavých čistek ve třicátých letech jich v ráji pracujících, dělníků a rolníků, ve vysněném sovětském exilu zahynulo dvakrát víc.
