Jsme tak nemoudří, že jsme sami sebe nazvali člověkem moudrým – a jako nadávku používají ti nejslabomyslnější z nás slůvko „neandrtálec“. Pan prezident Zeman by si však, než zase bude hanlivě hovořit o neandrtálcích, měl přečíst něco jiného než Ovčáčkovy tweety. Věda totiž pomalu odhaluje, že se člověk stal „moudrým“ až po zkřížení s neandrtálcem.
Jako každá nepříliš vzdělaná kultura, měla i ta naše evropská donedávna sama sebe za vzor dokonalosti, a tím nejmoudřejšími ze všech jsme byli dle našeho vlastního hodnocení my sami – lidé moudří, homo sapiens. A takzvaní neandrtálci – dle některých vědců Homo sapiens neanderthalensis, dle jiných jen homo neanderthalensis – byli donedávna v našich očích primitivové, lepší opice. Moderní genetika zjišťuje, že je tomu nejspíše právě naopak.
Neandrtálci jsou...
Původ neandrtálců je asi 370 000 let starý, někdy tehdy se zřejmě jejich vývojová linie oddělila od ostatních hominidů. Ve své typické podobě se neandertálci objevují na konci risského/saalského glaciálu před 130 000 lety. V průběhu teplého eemu – jedné doby meziledové – před asi 114 až 131 000 lety pronikli do Asie. Nejvýchodněji jsou doloženi z jeskyně Tešik-Taš v Uzbekistánu, kosti jsou staré asi 70 000 let.
Poslední neandertálci jsou doloženi z Gibraltaru (Gorhamova jeskyně). Starší datace u nich ukazovaly stáří cca 24 000 let, novější 40 000 let. Ať tak či tak, mnoho desítek tisíc let měli neandrtálci možnost křížit se s předky našeho (pod)druhu – homo sapiens sapiens. Ukazuje na to i přítomnost neandrtálských genů v našem genomu.
Nyní ale věda přichází s překvapujícím zjištěním, které je tak šokující, že na něj upozorňuje Nature i LiveScience: U východoasijských populací člověka je o 12 až 20 procent vyšší podíl neandrtálských předků než u Evropanů!
Proti Číně jsme buranov!
Máme sice pocit, že jsme nejlepší, protože jsme vymysleli hamburger a atomovou bombu. Je ale asi poctivější přiznat, že náskok Evropy před zbytkem světa způsobily sociokulturní faktory v průběhu posledního tisíciletí. Jen v Evropě společenské podmínky umožnily rozvoj kreativity jedince, osvobození lidské tvořivosti, a z toho plynoucí poznávací a technologickou explozi, která vytvořila naši kulturu, jejímž vyvrcholením jsou počítačové hry a hamburger.
Z historického hlediska však byla Evropa zaostalým levým horním rohem mapy. V Číně jsou nejstarší doklady zemědělství staré 7000 let před Kristem. Hospodaření zemědělců kultury Pchej-li-kang (7000–5000 př. Kr.) v povodí řeky Luo v provincii Che-nan bylo založeno na pěstování prosa a chovu prasat, známa byla i keramika. V Čechách v těch letech zuřil mezolit, o kterém téměř nic nevíme. Jen to, že naši předkové vytvářeli řídké osídlení malých loveckých a sběračských skupin jako ve starší domě kamenné, a nejspíše želeli vymření mamutů.
Nejstarším centrálně řízeným státem na území Číny pak byl státní útvar dynastie Sia. Dle chronologického projektu Sia-Šang-Čou to bylo v letech 2070–1600 před Kristem. Zato u nás kolem roku 2 000 končil eneolit, kdy se naše civilizace poprvé seznámila s kovem. A tak to šlo de facto až do renesance, kdy evropská kultura osvobodila tvůrčí sílu jedince, a následoval její raketový růst, zatímco země východní Asie zůstaly v kleštích omezujících totalitních aristokracií a zaostaly.
Až nyní genetika ukazuje, že na „moudrosti“ našeho druhu mají nejspíš podíl až geny neandrtálců. Měli bychom se tedy na tyto naše předky začít dívat trochu vlídněji. Věda prostě prokazuje, že řevem se nedorozumívali, jak se mylně domnívá Miloš Zeman, neandrtálci, ale jeho voliči.¨
