V době politické krize byl profesor Cyril Höschl (69) jedním z nejcitovanějších lidí v Česku. Jen během minulého pátku se jeho autoritou několikrát zaštítil premiér Babiš i prezident Zeman, a to ne příliš korektně. Jak to vidí známý psychiatr sám?
Kdo české policii předal zprávu o zdravotním stavu Babiše mladšího?
Nemůžu být konkrétní. Řeknu to jinak: každý pacient si předem určí okruh osob, například matku nebo svého právního zástupce, jimž se smějí informace o jeho zdravotním stavu podávat, a stvrdí to podpisem. Pro policii pak takové vyjádření může převzít ona oprávněná osoba. Tak tomu bylo i v případě Babiše mladšího.
Takže kdyby policie požádala například o měsíc později, mohl už být stav Babiše mladšího natolik dobrý, že by mohl vypovídat? Ale tady jsme opět u střetu zájmů doktorky Protopopovové.
Vyloučit se to nedá a já nevím, o co policie žádala nebo nežádala. Rozhodně v době, kdy se měl udělat o Babišovi mladším skutečný znalecký posudek, byl pacient pro znalce nedostupný. Přesněji řečeno: někam odjel, takže tento posudek zůstal nedokončený, což jsou pro mě dodatečné informace z druhé ruky. Tady chci říct něco velmi důležitého: diagnóza sama o sobě neznamená omezení způsobilosti k právním úkonům. Proto se v relevantních případech vyžadují znalecké posudky, které mají posoudit rozsah nemoci.
Myslíte tím to, že každá nemoc má škálu projevů – od mírné po horší?
Lze to tak říct. Důležité ale je, že každá nemoc má specifický vývoj. V médiích je hodně provětrávána například diagnóza bipolární porucha. S ní ale můžete celý život chodit do práce nebo nemusíte, to záleží na závažnosti, s jakou u vás probíhá. Rozhodně nesouhlasím s paušálním označováním té či oné nemoci jako něčeho, co má konstantní projevy. Neschopnost vypovídat na policii nebo u soudu s diagnózou XY se může týkat jen momentálního stavu. Jindy takový člověk může být plnohodnotným svědkem.
Andrej Babiš mladší přitom odjel na Krym ve chvíli, kdy Parlament žádal o vydání Babiše staršího. A bylo známo, že bude trestně stíhaný i on.
Můžeme si myslet, že to bylo účelové, ale nedělá to na mě dojem, že v tom byl ten kluk vědomě. Osobně mi je ho líto a vidím ho jako oběť. Kdyby orgány činné v trestním řízení konaly, jak mají, nemusela se s chudákem synem kauza tímto způsobem vůbec vyvíjet.
Co říkáte tomu, že se v posledních dvou týdnech veřejně omílají diagnózy pacientů?
Před pár dny u nás byla konference sto dvaceti pacientů z celé republiky a mnozí z nich říkali, že by jim bylo nepříjemné, kdyby někdo takto veřejně mával s jejich diagnózami, a tím je dále společensky stigmatizoval. Říkal jsem jim, že jim se to asi nestane, když jejich otec není premiér, ale bylo vidět, že jsou znejistělí, i když z našeho ústavu se tyto informace ven nedostaly, což mnozí ocenili. A já jsem na to hrdý. Ostatně nebylo to poprvé, co náš personál ustál veřejný tlak na prolomení soukromí prominentního pacienta.
Celý rozhovor s profesorem Höschlem a více o kauze Andreje Babiše mladšího si přečtěte v novém tištěném Reflexu, který vychází ve čtvrtek 29. litopadu.
