Nastupující digitalizace a automatizace výroby může na pracovním trhu České republiky výhledově zrušit desítky až stovky tisíc pracovních míst. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula nastiňuje, kde by tito lidé mohli najít nové uplatnění, a připomíná, že jedním z handicapů, který se brzy projeví, je skutečnost, že Česká republika nemá vybudovaný funkční systém celoživotního vzdělávání.
Podle průzkumu společnosti Manpower Group může být až 45 procent každodenních pracovních činností, kterými si lidé vydělávají peníze na své živobytí, poměrně brzy v různé míře automatizováno. Jaké by mělo naplnění této prognózy dopady na zemi, jako je například Česká republika?
Některé prognózy uvádějí dokonce vyšší dopad na Českou republiku jako jednu z nejprůmyslovějších zemí v EU. Až 50 procent pracovních míst má být postiženo nastupující digitální ekonomikou a robotizací, chcete-li čtvrtou průmyslovou revolucí. Neznamená to však, že tato místa budou zcela zrušena, ale jsou vážně ohrožena. To znamená, že pokud nedojde k jejich přizpůsobení se novým trendům, výsledkem by mohlo být ono fatální číslo. Ze studií však vychází, že počet přímé ztráty se pohybuje kolem deseti procent, což je také hodně, ale není to už tak kritické číslo. Důvodem je, jak jsem uvedl, vysoký podíl průmyslu v České republice, a to ještě v kombinaci s takovými druhy výroby, jako je linková výroba s nízkou přidanou hodnotou čili práce v nižší mzdě.
Ale rušení méně placených míst negativně nevnímáte, že?
Z pohledu odborů je však třeba uvést, že pokud budou robotizací nahrazena nejhůře placená místa, nebo taková, která mají negativní vliv na zdraví zaměstnanců, jsou zdrojem nemocí z povolání, karcinogenní provozy, velmi namáhavé činnosti, tak v tomto odbory vidí největší přínos digitalizace.
Přesto, kde potom lidé, kteří budou automatizací nahrazeni roboty, budou hledat a nacházet jinačí uplatnění? Respektive co by měli dělat již nyní, aby za několik let nebyli překvapeni?
Česká republika má velký handicap v tom – například ve srovnání se severskými zeměmi – že nemáme vybudovaný funkční systém celoživotního vzdělávání, který je pro nadcházející etapu velmi důležitý. Na trh práce budou přicházet lidé s novými znalostmi a dovednostmi a na druhé straně bude skupina, která je bude postrádat. Proto odbory tlačí na tento systém vzdělávání s podporou a motivací formou placeného volna, jako je tomu v Dánsku, Švédsku. To by bylo jedno z velmi dobrých řešení, které by umožňovalo získat dovednosti a znalosti v nových oborech. Je třeba také vzít v úvahu, že Česká republika má velmi poddimenzován sektor sociálních služeb, péče o staré lidi nebo péči o krajinu. Bude proto existovat množství pracovních míst, které bude moci pracovní trh nasát, a budou to místa, kde robotizace nemůže zasáhnout. Digitální ekonomika samozřejmě bude vytvářet zcela nové profese, o kterých nevíme, jak se budou jmenovat. Vezmeme si například, že donedávna nikdo neznal pracovní pozici operátor dronu. Ale je otázkou, zda nové pozice vzniknou zrovna v místě, kde jiné zaniknou. Nastane nová situace a požadavky na mobilitu pracovní síly, stěhování či dojíždění za prací budou nutností.
Zakladatel Microsoftu Bill Gates si negativní dopady robotizace na pracovní trh uvědomuje a jako jedno z protiopatření navrhuje změny v konstrukci daňového systému. Jeho myšlenky jsou blízké i vám. Proč? Jak byste celou záležitost řešil vy?
Pokud výpadek, který nastane rušením pracovních míst, bude kompenzován oním pomyslným „zdaněním robotů“, tak problém nenastane. Bez těchto změn ale může nastat. Nezaměstnaní lidé nebudou mít prostředky na nakupování zboží z digitálních továren. Musí se najít nový způsob pohledu na zdanění. Negativní možné důsledky nové průmyslové revoluce se často bagatelizují, nastal však čas už nyní začít široce diskutovat, jak nahradit výpadek odvodů, daní a pojistného, které roboti rozhodně „nezaplatí“. Budeme muset hledat nové zdroje financování, navíc bude-li se rozvíjet takzvaně sdílená ekonomika typu Uber, pro kterou je typické obcházení daní, máme tu další výpadky.
Neobáváte se, že by například zdanění práce robotů vytvořilo na pracovním trhu přetlak? Jaký dopad by mělo zdanění robotů na bilanci státního rozpočtu?
Myslím si, že pokud by míra robotizace skutečně měla nebezpečně zasahovat do zaměstnanosti a tím i do daňových a sociálních systémů, bude muset dojít k uzavření „nové společenské smlouvy“, jinak nastane velmi nebezpečná společenská disharmonie.
