Díky čínským aktivitám prezidenta, jejichž podstatou je hlavně poklonkování, vzrostla česko-čínská obchodní bilance z 265,809 miliardy korun v roce 2013 na 418,825 miliardy v roce 2017 ve prospěch Číny. Čím víc hedvábných stezek, kulturních vložek, společností s Tvrdíkem v čele, ponížených dopisů bandy čtyř do Číny, akcí s pandou a krtečkem, tím je česko-čínská obchodní bilance pro Čínu lepší. Vyplývá to z údajů statistického úřadu. Ty jsou nepochybně pravdivé.
Zeman je také úspěšný pročínský politický prezident. V obchodní válce USA kontra Čínská lidová republika se postavil na stranu Číňanů, protože, jak řekl, je proti jakémukoliv protekcionismu. Je to zmatený argument, protože obchodní válka nevznikla proti americkému protekcionismu, nýbrž proti čínskému protekcionismu. Zemanovi to buď neřekli, nebo chce být Číňanům věrný v každé situaci.
Jeho chování (už delší dobu) staví Českou republiku do pozice čínského spojence, nikoliv spojence EU, NATO a USA. To vede k otázce, jestli to dělá sám od sebe, či jestli ho za to Číňané platí. Spíš asi zdarma, sám od sebe, kvůli své domnělé světové velikosti, kterou u sebe ráčí pozorovat, což Číňané chytře potvrzují. Jeho boj proti izolacionismu USA není jedinou Zemanovou provýchodní aktivitou. Podobným způsobem pracuje i pro Ruskou federaci. Říká tomu „politika všech azimutů“, což býval kdysi manévr německé vlády, jímž zastírala svou prosovětskou politiku.
Hračka pro veřejnost
Zeman, aby zakryl, že má azimut jen jeden, nabízí veřejnosti pod jménem Průplav tří moří hračku, o níž se mohou politické vrstvy vášnivě a neškodně, byť zbytečně, přít, a naplňovat tak své jepičí politické životy aktivitou. Ta hračka je na papíře, píší se o ní vědecká dobrozdání. Ve skutečnosti nikdy nevznikne, i kdyby Zeman žil třikrát déle, než je u lidí obvyklé. Z dílny Zemanových spojenců, které za to čeká v budoucnosti státní vyznamenání, vznikají posudky o výhodnosti průplavu. Z jiných dílen ne. Průplav Zeman by byl jistě vidět až z Měsíce, ale každého laika musí napadnout, jestli by nebylo lepší, kdyby si republika příštích sto let brala stravitelnější sousta s reálnějším výsledkem.
Jsou stovky menších akcí, jež by nebyly z Měsíce vidět, ale které trápí životy občanů i životní prostředí a hospodářský i kulturní vývoj země. Neschopnost stavět dálnice, mosty, modernizovat železnice, řešit dopravu ve městech, likvidovat ekologické nesmysly, racionalizovat státní správu, budovat rozumnou armádu, školství atd. Seznam akutních restů státní správy je nekonečný. Až jej v budoucnu vlády zvládnou, možná by přišel na řadu i průplav Zeman, ale to už tu Zeman nebude a kdo by pak zajistil, že se po něm bude průplav jmenovat?
Škodí republice
Aktivity budovatele kanálu jsou stejně vzduchoprázdné jako obchodní aktivity s Čínou. Nejnebezpečnější jsou ale jeho politické aktivity. Otvírají republiku mocným, ale politicky zaostalým východním agresorům.
Ačkoliv prezident republice škodí, nikdy se nenajde potřebná většina, která by vyvolala řízení o jeho odvolání z funkce. Existuje dost politických sil, pro něž je výhodnější Zemana na Hradě mít než ho tam nemít. Raději hodí přes hlavu zájmy státu a jeho bezpečnost, než aby riskovali své kariéry. Zeman je sice neuvěřitelný, zato ale chytrý politik, který ze sebe vytvořil svorník nynější vládní koalice, jež ho tím pádem kryje.
Do konce mandátu
Tak tady budeme mít toho Protočíňana a Protorusa až do konce jeho mandátu. Další už mu naštěstí nehrozí, i když o pokus změnit ústavu by mohl být zájem. Putinův příklad ustavičného prezidentování sice láká, ale pro nás je naštěstí moc východní. Zeman i pracně sklížená nynější stabilita skončí v řádném volebním termínu.
