České právo a zejména naše soudy člověka málokdy potěší. Jak říká nejmenovaný kolega advokát, buď rozhodnou ve váš neprospěch, anebo rozhodnou pozdě. Nicméně rád bych ve své dnešní glose upozornil na jeden zajímavý případ, kde alespoň dle mého názoru zvítězil zdravý selský rozum nad šedí paragrafů. Proto si zaslouží naši pozornost.
Bylo nebylo, jedna hasička (tedy příslušnice HZS, ne hasičská zbrojnice) byla ze služebního poměru takřka ze dne na den propuštěna z důvodu, že si na živnostenský list přivydělávala astronomických čtrnáct tisíc ročně (pozor, ne měsíčně) jako účetní pro společenství vlastníků jednotek v bytovém domě, kde sama bydlela. Taková ta klasika, „nikdo to v baráku nechtěl dělat“…
Milá paní tak porušila přísný zákaz podnikání, který předepisoval zákon o služebním poměru, pod který spadají také mj. hasičky.
Nejvyšší správní soud (NSS), kam tento případ po určité štrapáci doputoval, dospěl k moudrému závěru, že drobná výdělečná činnost spočívající ve vedení účetnictví pro bytový dům, v němž nadto stěžovatelka bydlí, nemohla ohrozit řádný výkon a pověst hasičského sboru!
Ano, zákazy mají mít nějaký smysl, na to se mnohdy zapomíná. Kdyby paní hasička kvůli „vedení účetnictví“ zanedbávala své služební povinnosti, tak by sankce byla na místě, nicméně to nebyl tento případ. Taktéž citovanou marginální účetní aktivitou nemohla ohrozit dobrou pověst HZS, přirozeně něco jiného by bylo, kdyby se věnovala např. nejstaršímu řemeslu, ale ani toto nebyl její případ, dodáváme ve zdvořilé nadsázce.
„Propuštění stěžovatelky ze služebního poměru jen z tohoto důvodu sice bylo formálně zákonné, ale zjevně nespravedlivé…“ uvedl mimo jiné v rozsudku zmíněný NSS sídlící v Brně.
Svoboda podnikání
Jednou ze základních hodnot, za kterou časopis Reflex dlouhodobě „bojuje“ a o které často píše, je bezesporu svoboda.
A jedním z pilířů svobody byla a je svoboda podnikat. Byť není každým členem společnosti využívána. Nicméně každý by měl mít možnost ji aplikovat, pakliže se tak svobodně a odpovědně rozhodne. Ne nadarmo je právo podnikat chráněno ústavou, tedy předpisem té nejvyšší právní síly.
Zpátky k našemu „hasičskému“ případu. Jako právní pedagog a publicista vítám, že NSS zde napomohl ochránit citovanou svobodu podnikání. Připomeňme pro neprávnickou veřejnost, že dle Listiny základních práv a svobod, která je součástí našeho ústavního pořádku, zákon může toto právo u policistů, vojáků a hasičů omezit, nemůže je však zcela zrušit.
Pro informační komplexnost dodejme, že strážce strážců, tedy Ústavní soud, na návrh NSS nedávno naštěstí zrušil ustanovení § 48 odst. 2 zákona o služebním poměru, který plošně (!) podnikání příslušníkům bezpečnostních sborů zakazoval! Pouze zmocňoval generální ředitele bezpečnostních sborů, aby z absolutního zákazu případně stanovili výjimky.
Jako právník se pozitivně kloním k názoru Ústavního soudu, že omezení základního práva a výjimky z něj musí stanovit pouze a jen zákon řádně přijatý parlamentem. A nikoli nějaký vnitřní předpis ředitele bezpečnostního sboru, jak tomu bylo doposud.
Carthago delenda est: Neomezujme nadbytečně svobodu podnikání – a to nikomu!
Autor je právník a VŠ pedagog
