Na tichomořském souostroví Nová Kaledonie se dnes rozhoduje o tom, zda vznikne 198. samostatný stát světa. Ve francouzském zámořském území žije něco málo přes čtvrt milionu obyvatel a zhruba 170 tisíc z nich bude dnes hlasovat v referendu o nezávislosti na Francii.
Vystavený pradědeček
Zastánci udržení současného stavu argumentují hlavně ekonomikou, protože Francie své zámořské území vydatně dotuje. Příznivci nezávislosti zase mluví o právu na sebeurčení a ukončení situace, kdy je domorodé obyvatelstvo „vykořisťováno“ francouzskými kolonisty.
Domorodí Kanakové v této souvislosti rádi zdůrazňují příběh z roku 1931, kdy Francouzi na koloniální výstavě v Paříží vystavovali 111 „kanibalských“ Kanaků z Nové Kaledonie jako živé exponáty a část z nich pak prý dokonce vyměnili se zoo ve Frankfurtu nad Mohanem za několik krokodýlů. Mezi Kanaky na tehdejší pařížské výstavě byl také pradědeček zřejmě celosvětově nejznámějšího Kanaka – francouzského fotbalového reprezentanta a mistra světa Christiana Karembeuho, který byl mimo jiné několik let manželem slovenské modelky Adriany Sklenaříkové. Christian Karembeu i kvůli zkušenosti svého dědečka, který byl v Paříži vystaven jako „kanibal“ a musel před návštěvníky na důkaz dvé „divokosti“ pojídat syrové maso, odmítal při zápasech národního týmu zpívat francouzskou hymnu.
Opakované referendum
Dnešní postavení Nové Kaledonie a jejích obyvatel je samozřejmě jiné a území má širokou míru autonomie, v níž si Francie fakticky ponechává jen kontrolu nad zahraniční a obrannou politikou. Historické křivdy hrají ale i tak v místní politice nadále svou podstatnou roli.
Francie dnešní hlasování povolila v rámci mírového procesu, který měl překonat násilnou část boje místního obyvatelstva za nezávislost. Ta se nejvíce vyhrotila v osmdesátých letech minulého století, kdy v rámci konfliktu dokonce zahynulo několik desítek francouzských četníků a bojovníků za nezávislost.
Od té doby se situace zklidnila, ale stalo se to také pro to, že Francie přislíbila opakování neúspěšného referenda o samostatnosti z roku 1987. Tehdy mohli obyvatelé Nové Kaledonie poprvé rozhodnout o odtržení od Francie, ale pro samostatnost se v něm vyslovila jen necelá dvě procenta hlasujících, protože hlavní separatistická organizace Kanacká socialistická fronta národního osvobození (FLNKS) a její příznivci tehdejší referendum bojkotovali.
Nezávislost a znárodnění
Za samostatnost totiž bojují téměř výhradně původní obyvatelé ostrova – melanéští Kanakové, kteří podle posledního sčítání lidu sice zůstávají zdejší nejpočetnější etnickou skupinou, ale tvoří jen necelých 40 % všeho místního obyvatelstva. To by mohlo stačit k politické převaze na souostroví, protože tzv. Caldoches – bílých Kaledoňanů, kteří přišli z Francie, je o několik procent méně.
Jenže situaci pro bojovníky za nezávislost komplikuje fakt, že zbytek obyvatelstva tvoří lidé, kteří buď přišli z jiných francouzských „kolonií“ nebo z dalších tichomořských ostrovů a ve volbách pravidelně hlasují s bílými Kaledoňany. Vede je k tomu i poměrně radikální program hlavní strany bojující za nezávislost (FLNKS), která chce po vytvoření nezávislého státu s názvem „Kanacká Nová Kaledonie“ znárodnit nejlukrativnější odvětví zdejší ekonomiky – těžbu niklu, a věrna své marxistické ideologii také odstranit „vykořisťovatelský“ marxismus.
Většina ostrovanů i proto nepřijímá argumentaci separatistů, podle níž nezávislost přinese lepší životní úroveň. Ta by se podle nich totiž měla zvýšit, protože se prý v nezávislém státě sníží ceny zboží i nemovitostí, které údajně nyní nahoru ženou vysoké platy francouzských úředníků. Těm totiž Francie skutečně platí jako „odlučné“ dvojnásobek toho, co mají lidé na stejných postech v mateřské zemi.
Ostrovy loajality
S výjimkou domorodých Kanaků proto téměř celý zbytek obyvatelstva slyší spíše na to, že Francie každoročně Novou Kaledonii dotuje částkou, která odpovídá patnácti procentům místního hrubého domácího produktu, který je mimochodem na hlavu v souostroví vyšší než například na Novém Zélandu a dělá z Nové Kaledonie jednu z nejsilnějších ekonomik v Tichomoří.
Není proto divu, že průzkumy signalizují dlouhodobě, že nezávislost v referendu velmi pravděpodobně nevyhraje. Ostatně co jiného čekat, když se jedna z provincií tohoto francouzského zámořského území příznačně jmenuje Ostrovy loajality…
Příznivci vzniku nových států na mapě světa ale nemusí smutnit, protože už v červnu se bude hlasovat o nezávislosti dalšího pacifického území – Bougainville, a tam to naopak vypadá na vítězství separatistů.
