Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová.

Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Zdroj: František Vlček / Mafra / Profimedia.cz

Dětská pornografie: Účel světí prostředky anebo Rozhodují zájmy Lenky Bradáčové

Minulý týden proběhlo další stání v kauze, v níž se domáhá bývalý exmanažer Ředitelství silnic a dálnic Michal Hala odškodnění ve výši 44 miliónů korun za nezákonné stíhání v kauze údajného držení dětské pornografie, kde byl pravomocně osvobozen.

U soudu mimo jiné vypovídal někdejší hlavní vyšetřovatel případů kolem ŘSD Rostislav Kotrč. Případ označil za podivný. Konkrétně uvedl, že státní zástupkyně mu zabránila věc držení dětské pornografie vyloučit a postoupit jinému útvaru policie, a dokonce mu měla říci, že je to jediné, co na Halu mají.

Kotrč ve své výpovědi jako vůbec první, kdo se na kauze přímo podílel, veřejně připustil, že v případě sporného nálezu dětské pornografie na zastaralých disketách mohlo jít o podvrh. Přitom sám později čelil trestnímu stíhání, přičemž při domovní prohlídce se u něj jako na potvoru našlo také dětské porno.

Celý případ nalezeného porna u Haly byl podezřelý od samého počátku. U domovní prohlídky jako zázrakem nefungovala ani kamera, ani fotoaparáty a zajišťování dat se neúčastnili obhájci. Kopírování prováděl tentýž policista, který se v kauze nátlakem na svědkyni už jednou prokazatelně podílel na výrobě falešného důkazu proti Halovi.

I závěry soudního znalce zněly tak, že v případě zastaralých disket nelze s jistotou zjistit, kdy a kdo soubory na ně nahrál, přičemž tam byly i soubory datované v době, kdy byl Hala ve vazbě. Přestože Kotrč na možnost podstrčení zmanipulovaných důkazů poukazoval, GIBS, případně VSZ Praha jakožto dozorové státní zastupitelství všechna podání zametly pod koberec a úřad Lenky Bradáčové nechal případ dotáhnout až k soudu.

Jak rozdílný přístup oproti tomu, když byl z dětské pornografie obviněn jeden z majitelů společnosti Neograph, Vladimír Sitta mladší. V jeho případě neměla policie počítač vůbec v ruce a vyšetřovatel, který jej stíhal za tunelování firmy, pouze obdržel od protikorupční policie otisk disku, na kterém znalec zjistil fotografie znázorňující dětskou pornografii, jež navíc Sitta ve dvou případech rozeslal i e-mailem, a to dokonce se zcela nechutným slovním doprovodem ohledně sexuálních praktik nezletilých dívek. Jakákoli manipulace ze strany policie tak byla zcela vyloučena.

Ačkoli zde tedy důkazy byly daleko závažnější, Vrchní státní zastupitelství v Praze v lednu 2015 zasáhlo a zcela nezákonně a nestandardně svým pokynem Městskému státnímu zastupitelství v Praze zrušilo Sittovo trestní stíhání. Přestože VSZ ve věci nebylo ani dohledovým orgánem, protože se jednalo o příslušnost Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4.

Na základě tohoto pokynu MSZ v Praze následně usnesení o zahájení trestního stíhání Sitty zrušilo. Stalo se přesně to, co bylo předmětem halasné kritiky postupů někdejšího vedení státního zastupitelství ze strany současných šéfů, tedy zasahování do nezávislosti podřízených stupňů.

V čem je tedy onen zcela rozdílný přístup, jaký uplatňovalo pražské Vrchní státní zastupitelství u obou kauz? V tom, do jaké míry to poslouží zájmům Lenky Bradáčové. Případ Michala Haly měl být jednou z jejích výkladních skříní, případem, na němž chtěla demonstrovat, jak si úřad pod jejím vedením dokáže došlápnout na hospodářskou kriminalitu. K tomu se pak hodí cokoli včetně nastrčených důkazů a následné zametání policejních intrik pod koberec.

To případ Sitty je z jiného těsta. Je to chráněnec Andreje Babiše, nad nímž zase drží ochrannou ruku Bradáčová. Nyní má vystupovat jako svědek v případu údajného tunelování Dopravního podniku, další z vlajkových lodí pražského VSZ. Poté, co se pražskému „vrchňáku“ sesypala jako domeček z karet zpolitizovaná kauza Oleo Chemical i výše zmíněný Halův případ, zůstává neméně pofiderní případ DPP jediným, na němž si ještě může Bradáčová honit zásluhy.

Odsouzení Sitty za držení dětské pornografie by znedůvěryhodnilo již tak chabou konstrukci jejího chráněnce Adama Borguly, který oba případy dozoruje. Po takovém fiasku by nepochybně zesílilo oprávněné volání po jejím odchodu. Prostě, účel světí prostředky.

Autor je redaktorem webu Česká justice.