Málokterý český umělec dosáhl na absolutní vrchol popularity ve filmu i v hudbě. Václavu Neckářovi se to však podařilo. Zahrál si jednu z hlavních rolí v oscarových Ostře sledovaných vlacích a byl členem slavného pěveckého tria Golden Kids. Na svém kontě má desítky hitů a více desek než on prodal už jen Karel Gott. Přestože ho v roce 2002 postihla mozková mrtvice a musel se znovu učit mluvit, vrátil se o devět let později na absolutní vrchol s hitem Půlnoční. Dnes se Václav Neckář dožívá významného jubilea 75 let.
Stín katedrál, Lékořice, Čaroděj Dobroděj, Mrs. Robinson, Kdo vchází do tvých snů, Doktor Dam Di Dam, Miluju a Maluju, Světská sláva, polní tráva, Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě a tak dále. Tyto a další Neckářovy písně již dávno zlidověly a dodnes se denně linou z českých rozhlasových frekvencí.
Mnozí lidé si je mohou vyslechnout i při některém z koncertů skupiny Bacily, se kterou zpěvák dodnes koncertuje. Vedle své veleúspěšné sólové dráhy byl Neckář společně s Martou Kubišovou a Helenou Vondráčkovou členem slavného tria Golden Kids, které působilo na konci 60. let a natočilo několik slavných písní jako například Nestůj a pojď či Časy se mění.
Televizní a filmoví diváci Neckáře znají především jako Miloše Hrmu z legendárního Menzelova snímku Ostře sledované vlaky, který v pořadí jako druhý film z tehdejšího Československa dosáhl na prestižního Oscara. Zahrál si též v pohádce Šíleně smutná princezna či trezorových Skřiváncích na niti.
Golden Kids
Václav Neckář se narodil 23. října 1943 v Praze do herecké rodiny. Vyrůstal však v Ústí nad Labem a od dětství vystupoval na jevišti tamního Severočeského divadla, kde byl členem operního sboru. Souběžně se ve zpěvu vzdělával a také hrál na klavír. Po maturitě se opakovaně neúspěšně pokoušel o vstup na DAMU, v roce 1964 na čas zakotvil v plzeňském divadle Alfa, kde se poprvé potkal i s Martou Kubišovou a o rok později zakotvil v divadle Rokoko. Zde se stával stále více populárním a se svými písněmi pronikal do širokého povědomí veřejnosti i kritiky.
Účinkování v triu Golden Kids (1968 – 1970) bylo pro jeho budoucí kariéru stěžejní, přestože se skupina záhy rozpadla především kvůli neohroženým a politicky statečným postojům Marty Kubišové. Existenční nejistotu po rozpadu Golden Kids řešil Václav Neckář dočasným hostováním v Divadle Na zábradlí. Nakonec společně se svým bratrem Janem sestavil Václav Neckář vlastní kapelu Bacily a pokračoval v sólové kariéře.
Medaile Za Zásluhy
Po sametové revoluci zaznamenal Václav Neckář jako řada dalších československých umělců ústup ze slávy. V roce 2002 ho navíc ochromila velká životní rána, neboť jej postihla mozková mrtvice. „Prostě toho na mě v posledních letech bylo moc. Myslel jsem, že stihnu všechno - práci i rodinné starosti. A nervy potřebují obalit, takže jsem je obaloval a tloustl. S cvičením a hubnutím jsem začal pět minut po dvanácté,“ řekl později v jednom z rozhovorů. Následky mrtvice byly těžké. Musel se znovu učit mluvit a nepamatoval si texty svých písní. Když se zotavil, musel si ještě nějaký čas vypomáhat na koncertech čtecím zařízením.
Velký comeback na vrchol zažil Václav Neckář v roce 2011, kdy natočil píseň Půlnoční. Úspěšný hit k filmu Alois Nebel se vzápětí zařadil mezi nejhranější v rozhlase a zpěvák jím oslovil mladé generace posluchačů. Při vyhlašování Cen Anděl 2011 se Půlnoční stala vítězem v kategoriích Skladba, Videoklip roku a Václav Neckář vešel do Síně slávy. V roce 2015 obdržel od prezidenta Miloše Zemana Medaili Za zásluhy.
