Spisovatelé mají mnoho možností, jak ve svých knihách upozornit na palčivá společenská či politická témata. Jednu z nejoblíbenějších představuje žánr dystopie. Uchýlila se k němu Petra Hůlová ve své poslední novele Stručné dějiny Hnutí a využila jej i debutující novinářka Zuzana Kaiserová (*1980), někdejší investigativní reportérka MF Dnes, jejíž román Kalandrova dcera nedávno vydalo nakladatelství Volvox Globator.
Evropa blízké budoucnosti je v románu Kalandrova dcera ohrožena sériemi atentátů páchaných křesťanskými fundamentalisty, kteří se radikalizují na území Svobodného Polska. Bouří se proti tomu, že je křesťanství zakázáno jako agresivní ideologie. Když je za jednoho z atentátníků za zvláštních okolností označen otec Terezy Sunderbergové – za svobodna Kalandrové –, rozhodne se tato doktorandka literárního oboru podniknout strastiplnou pouť, aby přišla pravdě na kloub. Pohybovat se po Evropě není jednoduché, jelikož nad vším dlí vševidoucí oko bruselské byrokratické mašinérie. Nadto Tereze vstoupí do cesty jak náboženští radikálové, tak manžel Robert, vysoce postavený důstojník Europolu.
Zuzana Kaiserová s příhodnou ironií míří na byrokracii řízenou prostoduchými úředníky či pseudointelektuály. Její protagonistka se však také pouští do disputací o filozofii či literatuře. Přitom se vrhá do jednoho nebezpečí za druhým a leckdy musí dokonce bojovat o život. A to je na jeden nepříliš obsáhlý román příliš. Byť za vším můžeme tušit dobrý nápad, výsledek je polovičatý.
