Slyšeli jste někdy o GRU? V nedávné době má za sebou pokus o vraždu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala, počítačový útok na servery Organizace pro zákaz chemických zbraní a snažila si také dostat do počítačů Světové antidopingové agentury. Navzdory utajení byla řada jejích agentů v posledních letech odhalena. proč? Pro vysvětlení chování GRU je nutné se vrátit do minulosti. V Rusku stejně tak jako v bývalém Sovětském svazu, jehož je Rusko oficiálním právním nástupcem, se totiž uvnitř tajných služeb dědí určitá „kultura“, která přetrvává, píše ve své knize o ruských a sovětských tajných službách „Near and Distant Neighbours americký historik Jonathan Haslam.
Mimo jiné jde o využívání tajných agentů k vraždám zrádců a disidentů, obsesi z toho, že do systému mohli proniknout zrádci a nenávist k nim (včetně jejich trestání) a také využívání tajných služeb jako nástroje politiky.V případě GRU jde navíc o její vojenské dědictví. „Má odlišnou kulturu než civilní ruská rozvědka SVR,“ vysvětlil INFO.CZ Mark Galeotti, odborník na ruské tajné služby působící nyní v italské Florencii.
GRU je vojenská organizace, je to oddělení generálního štábu ruské armády. Oficiálně se nyní také jmenuje G.U. (zkratka pro Hlavní správa) generálního štábu. Stále se ale pro ni používá původní historická zkratka GRU. Vojenskou rozvědku GRU řídí náčelník hlavního štábu ruské armády. Nemá tedy statut ministerstva, jak jiné tajné služby v Rusku a neřídí jí přímo prezident. Šéf GRU ale může informovat přímo prezidenta, od něhož mohou pocházet některá důležitá rozhodnutí.
Náčelník vojenské rozvědky tak může přeskočit svého nadřízeného, náčelníka generálního štábu, i jeho nadřízeného, ministra obrany. Tato zdánlivá nelogičnost vychází ze systému zděděného z dob Sovětského svazu. Omezuje se tím moc ministra obrany a armády. GRU přímo soutěží o přízeň prezidenta s ostatními tajnými službami. Je to starý sovětský model, kdy se jednotlivé služby navzájem hlídají, protože vládcové v Kremlu se obávají jejich síly.
GRU a Lenin
GRU vznikla už v roce 1918 jako Registrační správa (působila pak dále pod různými názvy) a navázala v některých ohledech na činnost předchozí ruské carské rozvědky, která byla pátým oddělením generálního štábu. Sovětská vojenská rozvědka měla vždy napjaté vztahy s civilní rozvědkou a kontrarozvědkou. Politická policie dokonce měla ve vojenské rozvědce své agenty.
Údajně si to přál sám Vladimir Iljič Lenin, zakladatel bolševického státu. Lenin chtěl, aby se bezpečnostní složky navzájem kontrolovaly a stejně jako další vedoucí komunisté té doby se obával toho, že by jednoho dne v sovětském Rusku mohla získat armáda příliš velkou moc. Na druhou stranu prý právě Lenin zakázal tajné policii ČEKA vměšovat se do operací GRU.
