Když se celosvětově uznávaný mezinárodní zločinec ohlédne za svou celoživotní kariérou, najednou musí konstatovat, že se někdy v mládí rozhodl blbě. A že se, i když se to nezdá, ten zločin – ať už organizovaný, nebo neorganizovaný – prostě zcela racionálně nevyplácí.
Kamarád je špičkový vědec – biolog, bohužel v oboru, kde se nedá krást a kde se nečerpají dotace. Je tedy světovou autoritou, ale tře bídu s nouzí. A v hospodě zle nadával, že se raději nedal na organizovaný zločin než na biologii. Poskytl jsem krizovou psychoterapeutickou intervenci, se kterou se musím pochlubit.
„Že já se nedal na organizovaný zločin!“ nadával a vypočítával, kolik bere (či přesněji nebere) za svou práci vynikajícího taxonoma. A kolik má publikací, přednášek, jak dlouho studoval a nemá ani auto. A řada sprostých slov. I povolal jsem za svědka fakta a vyprávěl mu příběh jednoho vysokoškolsky vzdělaného chemika (vystudovat chemii nemůže blbec), co si taky říkal, že jako gangster bude mít více peněz. Jmenuje se Radovan Krejčíř.
Vražedný chemik
Ten chemik začal organizovaně zločinit již počátkem devadesátých let a zločinil tak efektivně, že si brzy koupil vilu, řadu drahých vozů a žraloka. Je sice pravda, že mu občas oddělali nějakého obchodního partnera nebo kamaráda v rámci běžného vyřizování drobných podnikatelských neshod, takže se chvílemi neměl moc dobře, ale to se občas stávalo. Jo, a taky ho asi dvakrát za tu dobu šoupli na vazbu, kde se neměl dobře, ale to je taky běžný pracovní úraz. Byl gangster a měl se dobře. Měl žraloka.
Pak už Krejčířův žralok vadil orgánům činným v trestním řízení do té míry, že jeho páníčka zavřeli jako vážně, neměl se ve vězení moc dobře a mysleli to vážně. On jim však utekl, a to na Seychely. A tam se nějaké dva roky nudil, ale měl se dobře. Předtím mu ale zřejmě obchodní konkurence v Čechách zabila otce. Na Seychelách (mají včetně všech vesnic o 2 000 víc obyvatel než Hradec Králové) prakticky není kriminalita, protože se tam všichni znají, policie se již dlouhá desetiletí nudí a ani nejstarší želva nikdy nic, jako je pan Krejčíř, neviděla. Proto byl po celou dobu pobytu pan Krejčíř (jak mi s velkým pobavením vykládal kamarád, co tam jezdí pozorovat želvy) neustále střežen dvěma policisty a o službu při jeho sledování byl velký zájem.
Nuda na Seychelách
Kamarád dokonce tvrdil, že se na pana Krejčíře na Seychely přijely podívat delegace policejních sborů až z Támil Nandu a Srí Lanky, ale to spíš kecá. Každopádně po dvou letech se pan Krejčíř nudil až tak moc, že se nechal na nějaké pramici převézt na Madagaskar, a to pod pečlivým dozorem české tajné služby. Její mluvčí (když pana Krejčíře pak chytli) v televizi říkal, že se celá tajná služba bála, aby se jim tam pan Krejčíř neutopil. No, a z Madagaskaru konečně někam, kde to žije, do JAR. 21. dubna 2007 byl v 18:00 zadržen jihoafrickou policií na mezinárodním letišti Tamba v Johannesburgu. A šel sedět a neměl se dobře.
Ani v Česku by se asi neměl moc dobře. Policie ČR jej stíhá/stíhala a česká justice soudí/odsoudila jako podezřelého z přípravy vraždy celníka a podvodu, finanční policie pro podvod, nedovolené ozbrojování, podílnictví a zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. V JAR se nějak dostal z kriminálu a začal podnikat. Pak šel jednou do firmy jeho kamarád kolem zaparkovaného auta, auto vybuchlo a kamarád měl pohřeb. Pak se pachatelé atentátu omluvili, že chtěli zabít pana Krejčíře, ale netrefili se. Pak šel pan Krejčíř do práce a ze zaparkovaného auta před jeho provozovnou odpadla zadní poznávací značka, za ní byl dálkově ovládaný kulomet a pan Krejčíř měl fakt kliku, že ho ta dlouhá dávka netrefila.
Já bych řekl, že člověk, kterému se tohle stává každý týden, se moc dobře nemá. Pak ho zase šoupli na vazbu, zase pustili a pak si i v JAR řekli, že už to stačilo. 24. srpna 2015 soud v JAR uznal Radovana Krejčíře vinným z pokusu o vraždu, únosu a držení drog. V únoru roku 2016 byl v JAR odsouzen k 35 letům vězení. A sedí. V JAR.
A sedět bude...
No, a protože se jim pokoušel utéct i tam a oni to nějak nemají rádi nebo co, tak ho teď drží v holé místnosti, kde nesmí vůbec nic mít, o samotě. A každý týden ho převezou do jiné místnosti v jiném kriminálu o několik set kilometrů jinde, kde je zase na samovazbě. Takže bych řekl, že se moc dobře nemá. Ve výsledku: Náš úplně nejslavnější, nejúspěšnější a nejváženější gangster si na začátku devadesátých let tak užíval, že z toho měl žraloka, a od té doby sedí a značnou část doby v Africe, což si absolventi podobných pobytů obvykle moc nepochvalují. Můj kamarád vědec odcházel plně zklidněn. Musel připustit, že být chudý v Praze v laboratoři je lepší než být úspěšný bohatý gangster a už deset let smrdět v jihoafrickém kriminálu.
