Prezident Miloš Zeman nemá rád Senát. Už dlouho. Jeho členové mu totiž většinově nejdou na ruku, oponují mu a kritizují jej. To hlava státu, přesvědčená o svém patentu na moudrost všeho světa, špatně snáší a soustavně vymýšlí, jak tuto instituci eliminovat či přímo zničit. Aktuálně přišel s návrhem, že by Poslanecká sněmovna při schvalování státního rozpočtu mohla Senátu seškrtávat peníze na jeho provoz.
Prezidentovo vyjádření, o které se podělil s posluchači Českého rozhlasu, přišlo jen dva dny poté, co voliči tuzemští voliči výrazně obměnili Senát, v němž nyní drtivě dominuje pravicová opozice. To pro prezidentova chráněnce Andreje Babiše a jeho levicovou vládu drženou při životě komunisty bude do budoucna znamenat větší problémy při schvalování některých zákonů.
A co více, na některé své vysněné návrhy změn Ústavy zavádějící jednokolový systém volby do Senátu či přímou volbu starostů a hejtmanů může Babiš na následující dva roky rovnou zapomenout. V Senátu mu nic takového, navíc s potřebou třípětinovou většinou a bez možnosti přehlasování ve sněmovně, neprojde. A vzhledem k tomu, že si některé tyto změny přál i prezident, musel si Zeman najít důvod, jak svůj útok na Senát zdůvodnit.
Tento důvod našel prezident v nízké volební účasti a výdajích státního rozpočtu na chod Senátu. Ano, volební účast ve druhém kole senátních voleb skutečně nebyla výstavní, ale volby proběhly a 27 křesel ve Valdštejnském paláci má své (staro)nové nájemníky. Podle prezidenta prý lidé Senátem pohrdají. Nevím, z jakého výzkumu to Zeman vyčetl (pak by mne totiž zajímalo, kolik procent lidí v takovém průzkumu vyjádřilo své pohrdání nad výkonem jeho prezidentského mandátu), ale na druhou stranu všichni vědí, že svůj nezájem jít volit vyjádřil premiér Andrej Babiš. Jeho hnutí pak volby projelo na plné čáře a poněkud se otřáslo ve svých základech. Přitom Babiš jako jeden z nejvyšších ústavních činitelů měl jít příkladem a tedy i zamířit k volebním urnám.
Zeman by si měl zamést před vlastním prahem
Miloš Zeman se svými slovy otřel i o rozpočet Senátu a doporučil ho poslancům seškrtat. Pokud se ale podíváme na návrh státního rozpočtu na letošní rok, najdeme v něm informaci, že na jeho provoz a platy senátorů je v něm vyčleněno celkem 600,68 milionu korun. Když to vydělíme počtem obyvatel Česka, vyjde nám, že chod Senátu jakožto pojistky demokracie vyjde každého Čecha ani ne 60 korun ročně, tedy necelou pětikorunu měsíčně. To jsou dva rohlíky v obchodě.
Jde tedy o zanedbatelnou sumu. Lidé zde navíc mají jistotu, že zdejší politické prostředí a demokracie jako taková nebude trpět razantními výkyvy a nebudou se tu schvalovat účelové zákony měnící pravidla politické hry.
Dříve, než se pustí Miloš Zeman do kritiky Senátu, mě by si nejprve zamést před vlastním prahem a ve svém nejbližší okolí. Svými mnohými kroky už způsobil řadu věcí, kvůli kterým se na nás za hranicemi koukají skrz prsty nebo s úšklebkem a jeho některé ekonomické snahy či fantazie přinesly více škody než užitku. Vedle toho je pětikoruna měsíčně na chod Senátu úplné nic. A to je potřeba prezidentovi, který si například před každou návštěvou krajů zjišťuje, zde mu ji místní rozpočet zaplatí, neustále připomínat.
