Senátní volby 2018: Souboj Martina Červíčka (ODS) a Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) symbolizuje boj o nejsilnější stranu Senátu

Senátní volby 2018: Souboj Martina Červíčka (ODS) a Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) symbolizuje boj o nejsilnější stranu Senátu Zdroj: Profimedia.cz

Volby rozhodnou, kdo bude v Senátu nejsilnější a kdo se stane jeho šéfem. Tohle je pravděpodobný scénář

Senátní volby už v tuto chvíli nerozhodují o tom, zda bude mít vládní koalice ANO-ČSSD a její komunistický smluvní partner většinu v horní komoře. Na tu už dosáhnout nemůže.  I kdyby hnutí ANO bodovalo ve všech obvodech, kde její kandidáti postoupili do druhého kola, může jeho senátorský klub po volbách mít maximálních 15 členů. Sociální demokraté mají dokonce šanci, aby je v případě stoprocentního úspěchu v Senátu zastupovalo 17 členů. Komunisté v druhém kole bojují o jediný mandát. Tato tři čísla ale nelze sčítat, protože například jediný komunista v druhém kole se o vstup do horní komory utká se sociálním demokratem. Sečteno, podtrženo: vládní spojenectví může maximálně dosáhnout na 32 křesel, když většinu v Senátu činí 41 mandátů.

Volby do Senátu přesto zachovávají napětí na ose koalice versus opozice. Ve hře je totiž funkce předsedy Senátu. Ta je protokolárně považována za druhou nejvyšší funkci v zemi po prezidentovi, a každopádně patří do velké čtyřky, kam ještě můžeme počítat předsedu poslanecké sněmovny a předsedu vlády.

V současnosti je šéfem Senátu člen ČSSD Milan Štěch. Sociální demokraté se k nejvyšší funkci v Senátu dostali jako dosud nejpočetnější klub v horní komoře. To je zvyklost, která se v Senátu většinou dodržuje. Je pravda, že neplatila vždycky, ale v posledních několika „dvouletkách“ se na ní lpělo.

Senátní kluby: Jak velké mohou být

Sociální demokraté stále mají šanci nejsilnějším klubem zůstat, ale jejich naděje není příliš velká. Při stoprocentní úspěšnosti budou mít 17 senátorů, ale v řadě obvodů po prvním kole favority nejsou. Papírově navíc mohou jiné kluby dosáhnout na více křesel.  V prvním kole letošních senátek nejsilnější ODS může mít sama také až 17 křesel. 

Ještě o mandát výše se může zastavit maximální zisk lidovců a nezávislých, kteří patří k jejich klubu. Až 16 senátorů by mohl mít klub STAN, pokud by navíc uspěli dva kandidáti TOP 09 a přistoupili do klubu, kde už nyní 2 senátoři za TOP 09 sedí, vyšplhala by se tato frakce také až na 18 křesel. Platilo by to ale pouze v případě, že do něj vstoupí i oba kandidáti navržení sice STAN, ale podpoření širokou koalicí více stran – již zvolený Jiří Drahoš a v Brně o zvolení bojující Mikuláš Bek. 

Volby rozlousknou nezávislí a malé strany

To otvírá ještě jednu zajímavou otázku: Kam nakonec v této hře zamíří případní senátoři malých stran, hnutí nebo nezávislí kandidáti. Vždyť v druhém kole jsou i tři piráti, čtyři nominanti hnutí Senátor 21, které má svůj vlastní klub v Senátu a potřebuje k jeho udržení úspěch alespoň v jednom obvodě, a také tři nezávislí kandidáti nebo za „své“ hnutí kandidující Marek Hilšer.

Právě tito „bezprizorní“ mohou nakonec rozhodnout, který klub bude v Senátu největší a bude mít logicky i největší šanci na výběr předsedy Senátu.

Druhé kolo nabídne vyrovnaný souboj

Použijeme-li analýzu, kterou Reflex před druhým kolem udělal o možných výsledcích v jednotlivých obvodech. Vyjde nám, že 16 křesel bude mít lidovecký klub, 15 klub sociální demokracie a po 14 kluby ODS a STAN. Ten druhý navíc mohou rozšířit dva topkaři, vyrovnal by se tak lidovcům. Občanští demokraté, ale zase mohou dosáhnout na několik nezávislých senátorů nebo senátorů za malé strany. ANO sice stále teoreticky nejsilnějším klubem být může, podle naší analýzy ale skončí s osmi mandáty až daleko za velkou senátní čtyřkou.

Boj o předsedu Senátu proto zůstává stále otevřený. Rozhodnou voliči.