Už se nechcem nikdy vracet tam, kde nám bylo mizerně. Verš z písně Oheň skupiny Lucie podle hudebníka a zpěváka Davida Kollera na dnešní dobu sedí. Česko se podle něj rychle vrací do totality. Před volbami vyzývá k „třídění odpadu“, tedy kroužkování některých politiků na kandidátkách. Vadí mu ti, kteří chtějí přilepšit sobě nebo někomu, kdo je řídí.
Má to být nadsázka, jejíž podstata je ale prý děsivá. Nebezpeční jsou podle Kollera lidé spojovaní s StB, s kmotry a taky nedemokratičtí kandidáti. Lidé by měli volit ty, které sami znají a o kterých dokážou říci, že jdou do politiky pro blaho ostatních.
Na stránkách www.třídímodpad.cz ale zveřejňuje taky seznam bývalých i současných členů komunistické strany. Je podle něj smutné, kolik z nich ovládá vysoké státní funkce. A taky jde o důkaz toho, že jsme se s komunismem nevypořádali. Komunisté podle něj nejsou o nic lepší než nacisté.
Lidé, kteří do komunistické strany vstoupili, to podle Kollera dělali kvůli výhodám a osobnímu prospěchu, a proto u nich i po letech prý zůstává otazník. Koller zároveň odmítá hlasy, které říkají, že myšlenky na zrušení komunistické strany jsou už minulostí. Zaznívají podle něj od lidí, kteří nechtějí, aby se jim někdo v té jejich hrabal.
Koller se nebojí reakcí na svá ostrá slova často namířená na prezidenta Zemana a premiéra Babiše. Kontraproduktivní podle něj nejsou. Nejde mu přitom o to, přesvědčit ty, kteří s ním nesouhlasí. Sám se přidal, i když ne veřejně, k bojkotu bývalých firem premiéra Babiše. Nedává rozhovory vydavatelství MAFRA a nehrál by na pódiu pod hlavičkou Agrofertu.
Jak se podle Davida Kollera třídí politický odpad? Proč je podle něj správné zmínit v seznamu komunistů ve státní správě třeba předsedu Ústavního soudu Rychetského? A kdo je mu odporný?
