Letos se v Přerově konala jedna svatba. A ta měla takovou zvláštní dohru. Svatebčanům totiž zanedlouho po svatbě přišel dopis z místního Finančního úřadu, v němž se financové dotazovali, kde se svatba konala, kolik bylo hostů a jak a kolik svatebčané zaplatili za hostinu. Podle ministryně financí Aleny Schillerové je to v pořádku. Za neposkytnutí údajů svatebčanům dokonce hrozil postih, protože odpovědět byla prý jejich povinnost.
Šéfka státní kasy se postupu pracovníků Finanční správy zastala, nicméně – jak uvedla v odpovědi na interpelaci poslance ODS Vojtěcha Munzara – „požádala“ úředníky, aby v obdobných případech postupovali citlivěji.
K dotazu na svatebčany prý došlo kvůli tomu, že v době konání svatby měla vytipovaná provozovna ve sledované lokalitě uzavřeno a neevidovala žádné tržby. Podle ministryně tak vzniklo „důvodné podezření na krácení příjmů řádově v desítkách tisíc korun za každou svatební hostinu“. O tom, zda se svatba v oné vytipované restauraci skutečně konala, zpráva mlčí. Je tedy dost dobře možné, že tam nebyla vůbec. Provozovna mohla mít klidně zavřeno kvůli tomu, že měli inventuru nebo opravovali spotřebiče v kuchyni. No co, úředníci si zjevně na někoho zasedli, nebo chtěli ukázat svým šéfům, že skutečně makají.
Abychom si rozuměli, nemám nic proti tomu, když berňák prověřuje, zda ten či onen podnik podniká poctivě a nekrátí tržby. Nejsem sice příznivcem EET, ale tento zákon zde platí a všichni by ho měli respektovat.
Novodobá inkvizice
Co mně vadí, a to velice, je stále větší neomalenost a bohorovnost některých úředníků Finanční správy. Ti se neštítí ani popotahovat novomanžele, kteří přitom žádné tržby neevidují, a úředníkům by nemělo být nic do toho, kolik si na svou svatbu pozvali lidí a kde ji měli. Už jen ta informace, že financové věděli nebo vyčmuchali, že si v ten den vzal mládenec X (kterému pak psali dopis) svou slečnu Y, je napováženou. A že ti dotyční jsou pak skoro v roli viníků, kteří musí vysvětlovat, koho pozvali a kolik zaplatili, to už je novodobá inkvizice. Oni nemají žádnou povinnost skladovat účty, kde si co koupili nebo co komu zaplatili. To je přece povinnost těch obchodníků či provozovatelů restaurace.
Stát stále více vidí do soukromí lidí. Když člověk platí u obchodníka kartou, uloží se údaje o tom, co to bylo a kolik toho bylo a zda ten má raději vepřové nebo kuřecí. Těch údajů jsou desítky a stovky a zasahují do všech oblastí lidského života. A to je podle mne špatně. Nyní už státní moci zjevně nestačí ani tyto údaje a chce více. Za chvíli financové zřejmě budou posílat dopisy mládencům s dotazy, kolik je stála večeře s jejich přítelkyní a kde hodovali, nebo to samé budou chtít po komkoliv, kdo koupí sousedovi v hospodě pár piv za to, že mu pomohl složit uhlí nebo vykopat studnu za barákem. Je to totiž úplně stejný princip.
Chápu, že snahou každé vlády je efektivně a důsledně vymáhat daně. Naprosto v pořádku. Ale tato aktivita by měla směřovat vůči těm, kteří přijímají tržby, hostí lidi nebo prodávají zboží. Šmírovat lidi s dotazem, kde měli svatbu a koho na ni pozvali, už je trochu moc. Lidé v tomto státu si zaslouží nějaké zacházení. Nemělo by se s nimi jednat jako s hadrem.
