Někteří kolegové z jiných médií se pozastavovali nad obálkou Reflexu z minulého čísla a naším jednoznačným tvrzením, že v Německu se v souvislosti s vraždou v Chemnitzu odehrává velká manipulace s veřejným míněním. Navíc je překvapilo naše přesvědčení, že se toho dobrovolně účastní většina politických a mediálních elit sousední země.
K tomu nešlo mlčet jak z novinářských důvodů, tak vzhledem k faktu, že Německo je hlavní politickou a ekonomickou silou Evropské unie a jeho vzorce chování mají tendenci se transformovat i do postojů v jiných zemích. V tomto smyslu má průběh událostí v Chemnitzu přesah i do Česka a pro leckoho v české politice je německý způsob „odstíňování“ problémů inspirativní.
Během několika následujících dní po uzávěrce čísla politická situace v Německu prudce akcelerovala. Ministr vnitra a šéf tajné služby narušili hegemonii jednoho názoru. Toho, který úplně odsunul stranou jednoho mrtvého a dva těžce pobodané Němce, a do centra pozornosti naopak přivedl obrázky pronásledovaných imigrantů ze strany neonacistů.
Ministr Seehofer a hlava německé rozvědky Maassen však uvedli, že velká část důkazů je buďto zfalšovaná, nebo neprůkazná. V Německu tím došlo k prolomení jednoho tabu. Ukázala se stará pravda, že svět chce být možná klamán, ale jen do určité míry. V německých médiích hlavního proudu i na tamní politické scéně byla tato mez překročena, což se otočilo proti samotným novinářům i politické třídě jako takové. V tištěném Reflexu se k událostem v Chemnitzu ještě vracíme ve dvou textech.
V Česku za pár týdnů proběhnou komunální a senátní volby. Praha má tu zvláštnost, že volby na pražský magistrát jsou vlastně volbami krajskými, jen probíhají v jiném politickém cyklu než v ostatních regionech. I z toho důvodu v tomto čísle přinášíme čtrnáct stran komentářů, analýz, glos a rozhovorů o tom, kdo má jakou šanci získat křeslo pražského primátora, a tedy být neoficiálním hejtmanem více než miliónového města.
Pražské volby mají v tomto smyslu symbolický význam, protože se jimi budou poměřovat šance politických stran i v jiném typu voleb. Z analýz Petr Sokola totiž vyplývá, že i Praha se volebně začíná přibližovat „zbytku“ republiky. V dalších číslech Reflexu se pak chceme zastavit u celostátních i lokálních volebních trendů v různých částech země.
Rozhodně vám děkujeme za stálou přízeň a přejeme pěkné čtení v novém tištěném Reflexu.
