Švédské volby byly zřídkakdy vzrušující. Od roku 1917 je vždy vyhrála sociální demokracie, což nemá ve světě obdoby. Socialisté v neděli opět zvítězili, ale dnešní noc byla pro skandinávskou zemi více než dramatická, protože bloky levice a pravice jsou stejně silné. Předvolební kampaň ovlivnilo téma migrace a Švédsko jí bude muset dál řešit, stejně jako zásadní problémy s udržením štědrého sociálního státu. Ostatně jedno souvisí s druhým.
Hlasy z téměř všech z celkem 6004 volebních okrsků byly sečteny až dvě hodiny po dnešní půlnoci. Vládní levicový blok získal podle předběžných výsledků v parlamentu 144 mandátů a středopravicová opozice 143 křesel. Antiuprchličtí Švédští demokraté, s kterými nechce vládnout nikdo, získali 62 mandátů a o skoro pět procent si oproti minulým volbám polepšili. Mohlo by se tedy zdát, že současná vláda bude pokračovat. Jenže do středy se budou sčítat ještě hlasy z ciziny a z takzvané předčasné volby. Určitá šance na změnu tedy pořád existuje.
Jak volby ale ukázaly, Švédsku už dávno není tím vzorným žákem Evropy, kde všechno klape a kde nejsou moc velké problémy. Proto výrazně bodovala strana Švédští demokraté, která kritizuje migraci a je euroskeptická. Napodobila tak volební úspěch Dánské lidové strany, Alternativy pro Německo, maďarského Fideszu nebo české SPD.
Ovšem švédské volby opět ukázaly (po kolikáté už v posledních letech?), že podle komentářů médií, sociálních sítí a předvolebních průzkumů, nelze přesně výsledek hlasování odhadnout. Rozsáhlý průzkum švédské televize SVT totiž ukázal, že 38 procent voličů ve Švédsku se rozhodlo pro některou stranu až v posledním týdnu před volbami. Také hlavní témata se ukázala poněkud jiná, než byla dlouho prezentována. Například migrace se ocitla v tomto průzkumu až na osmém místě, za sociálními otázkami, školstvím či řešením kriminality. Přesto se o migraci hovořilo na každém předvolebním shromáždění a skoro v každé diskusi. Ale nejenom podle ní se nakonec voliči rozhodovali.
I proto opět nevyšly průzkumy. Vítězná sociální demokracie měla mít méně, než se předpovídalo. Stalo se, ale rozdíl oproti minulým volbám nebyl tak dramatický. Stále populárnější Švédští demokraté zase získali o něco méně, než se čekalo. V některých průzkumech dokonce vedli, ale ve skutečnosti skončili třetí o více než 10 procent za vítězem. Dobře byli na tom hlavně v internetových průzkumech, ale ty se od skutečného hlasování vždy liší.
V každém případě znamenají nedělní volby pro Švédsko obrovskou změnu. Je zřejmě, že je definitivní konec s tabuizováním témat, jako je migrace, jako jsou problematické čtvrtě přistěhovalců (kde se objevuje opakované žhářství a útoky na policii, hasiče a personál sanitek), jako je řádění zločineckých gangů. Politická korektnost už nebude takovým způsobem válcovat většinu politických stran a většinu médií.
Dnes už málokdo ve Švédsku zpochybňuje, že velké přistěhovalectví vede k určité destrukci štědrého sociálního systému, na který si Švédové nechtěli nechat sáhnout. Uplatnění cizinců především z asijských a afrických zemí na pracovním trhu totiž není tak jednoduché a rychlé, jak se v minulosti tvrdilo. A to dál sociální systém zatěžuje.
Výsledek nedělních voleb politickou situaci ve Švédsku ještě více polarizoval (to vidíme i v České republice) a ta proto zůstává napjatá. Bude tak tomu do té doby, dokud všechny strany nezačnou otevřeně hovořit o problémech země a dokud nepadne jedno další tabu – a tím je možný vznik nějaké velké levo-pravé či pravo-levé vládní koalice. Jinak budě i nadále ze situace těžit strana Švédští demokraté, kterou sice chce skoro pětina voličů, ale odmítají jí všechny ostatní politické subjekty v parlamentu.