Jedním z pilířů islámu je i vykonání poutě (arabsky hadždž) do rodiště zakladatele islámu Mohameda – města Mekky v dnešní Saúdské Arábii. Pouť se odehrává v posledním měsíci islámského kalendáře zvaném Dhul Hidždža, přibližně mezi 7. až 12. dnem tohoto měsíce. Datum konání hadždže postupně prochází všemi ročními obdobími, protože islámský kalendář je založen na pohybu Měsíce (na rozdíl od kalendáře křesťanského, který je založen na pohybu Země kolem Slunce).
Podle islámské teologie má povinnost vykonat tuto pouť každý zdravý muslim, který na to má finanční prostředky a dovoluje mu to jeho životní situace, alespoň jednou za život. Každému muslimovi, který tuto pouť vykonal, náleží čestné oslovení hádždží.
Mekka a její svatyně Ka'ba byly Araby uctívány již dávno před narozením zakladatele islámu Mohameda. Konaly se tam různé náboženské poutě a obřady a kolem Ka'by (i v ní) byly umístěny také modly různých bohů. Podle některých muslimských pramenů, uváděných například Tajmazem Tabrizim z Berkeley Institute for Islamic Studies, v Ka'bě byla umístěna i ikona Panny Marie a Mohamed ji zakázal jakkoliv ničit. Byla zničena teprve o několik desetiletí později během muslimské občanské války.
Obnovený židovský rituál
Zakladatel islámu ustanovil tuto pouť jako náboženskou povinnost krátce před svou smrtí roku 632 n. l. (poté, co dobyl Mekku a zničil její modly roku 630 n. l.), kdy sám vykonal svou jedinou pouť a předal svým následovníkům popis jednotlivých rituálů pouti. Arabské slovo hadždž má původ v hebrejštině a stejně tak i průběh některých muslimských rituálů během poutě se podobá židovským rituálům, například obcházení svatyně Ka'by. Mohamed svým stoupencům tvrdil, že jím zavedené rituály jsou jen obnovením rituálů původní formy hadždž, kterou měl praktikovat prorok Abrahám.
V koránu se o tom hovoří například ve verši: „A hle, učinili jsme chrám tento místem návštěv i útočištěm pro lidi a řekli jsme: „Učiňte si místo Abrahámovo modlitebnou!“ A uložili jsme Abrahámovi a Ismaelovi v úmluvě, aby udržovali chrám Můj v čistotě pro ty, kdož obcházení konají, kdož se u něho zdržují a kdož se sklánějí a na tvář padají.“ (Korán 2:125, překlad orientalista Ivan Hrbek.)
A ve verších: „A vyzývej lidi ke konání pouti, a nechť k tobě přijdou pěšky anebo jedouce na všelikých velbloudech rychlých, přicházejíce ze všech rozsedlin hlubokých, aby podali svědectví o užitečných darech jim uštědřených a aby vzpomínali jména Božího ve dnech známých nad dobytčetem ze stád, jež Bůh jim v obživu daroval. Jezte z nich a nakrmte nuzného a chudého!“ (Korán 22:27 - 28, překlad orientalista Ivan Hrbek.)
Kamenování Satana
Muslimský poutník se má na počátku hadždže obléci do rituálního oděvu (arabsky ihrám) a vykonat rituály, které ho uvedou do posvátného stavu. Poté mají poutníci zakázáno například provozovat sex, lovit zvěř, trhat rostliny, stříhat si vlasy a nehty apod.
Dalším rituálem je obcházení Ka'by (vykoná se sedmkrát) proti směru hodinových ručiček, běh mezi pahorky Safá a Marwá, stání na planině Arafát a kamenování Satana v údolí Miná, což je vrchol hadždže.
Kamenování Satana probíhá v den jednoho z nejvýznamnějších muslimských svátků – Íd al-adhá (arabsky Svátek obětování), kdy jsou hromadně obětovány hlavně ovce a kozy (podle islámu je to připomínka údajné oběti zvířete místo syna Izmaela provedené prorokem Abrahámem, muslimové totiž věří, že Abrahám chtěl obětovat Izmaela, nikoli Izáka, jak učí křesťanství a judaismus).
Meteorit ve svatyni
Tento svátek slaví muslimové na celém světě a i oni v ten den mnohdy obětují islámskému bohu zvířata. Hlavně v Evropě toto vyvolává protesty ochránců zvířat, kterým se nelíbí způsob islámské rituální porážky, při které je zvíře zabito bez omráčení.
Muslimové mohou během roku vykonat i tzv. Malou pouť (arabsky umra), která je ovšem nezbavuje povinnosti vykonat velkou pouť (hadždž).
Centrem kultu v Mekce je svatyně Ka'ba (arabský výraz odkazující na krychli), což je relativně krychlová stavba (12 m dlouhá, 10 m široká a 15 m vysoká), pokrytá je hedvábnými látkami černé barvy s nápisy z koránu. Nachází se uvnitř tzv. Posvátné mešity (al Masdžid al Harám). Ve východním rohu stavby je umístěn tzv. Černý kámen, což je kámen, jenž měl anděl Gabriel podle islámu přinést z ráje, podle názorů odborníků jde však nejspíše o meteorit). Kámen byl poškozen během jedné z prvních muslimských občanských válek a v roce 929 n. l. byl dokonce zhruba na dvacet let z Ka'by odstraněn a odvezen z Mekky.
První nemuslim v Mekce
V severovýchodní stěně stavby je umístěn vchod zhruba dva metry nad zemí, což mělo kdysi praktický význam kvůli povodním, které dosahovaly i přes jeden metr nad terén. Ka'ba se totiž nachází v proláklině. Uvnitř stavby jsou tři sloupy a malý oltář.
Ka'ba je centrem, k němuž se všichni muslimové otáčejí během denních povinných modliteb. Původně se muslimové modlili k Jeruzalému, než zakladatel islámu Mohamed nařídil změnu.
Ka'ba byla několikrát přestavována. Její současná podoba pochází z 17. století n. l., kdy po velkých deštích došlo k povodním a část Ka'by se zhroutila. Prvním známým nemuslimem z Evropy, který se dostal do Mekky v roce 1503, je italský cestovatel Ludovico di Varthema (1470 až 1517 n.l.), který o své cestě napsal také knihu.
