Španělsko, Řecko a Chorvatsko letos v létě začaly do světa vysílat signály, které mají za úkol odradit od návštěvy skupiny návštěvníků přijíždějících popustit uzdu své přirozenosti a užít si tak, jak doma nemohou. Na opilé Brity hulákající pod okny v centrech měst si v posledních letech museli přivyknout také Středoevropani. Praha se pro stag parties neboli pánské jízdy a rozlučky se svobodou stala bohužel jednou z nejoblíbenějších destinací.
Když odhlédneme od horentních nájmů, mohla by se představa života v historickém centru Prahy zdát splněným snem. Z oken se dennodenně kocháte barokními či klasicistními domy a paláci, pro večerní procházku si můžete vybrat půl tuctu tras protkaných romantickými zákoutími a všude to máte blízko.
Realita je však bohužel jiná. Praha je dnes totiž reálně centrem historického zábavního parku s názvem Evropa. Dav turistů proudící uličkami středověkých rozměrů už dávno neustává ani v zimě. Jedinou úlevou tak pro obyvatele centra od října do dubna je fakt, že teploty turistům, kteří přijeli za zábavou (a ne za těmi historickými paláci, kvůli kterým tam bydlíte vy), nedovolí táhnout to pod vašimi okny až do rána.
V letních měsících se však musíte chtě nechtě smířit s tím, že se před vaši matku dostane v seznamu nejčastěji volaných čísel městská policie. Dobrý den, chtěla bych nahlásit rušení nočního klidu. Děkuji, posílám tam hlídku. Uvažovali jsme už i o koupi paintballové pistole. Nelidské vedro nám ale letos zabránilo v akceschopnosti.
S nájezdy turistů a ve zvyšující se míře pak skupin Britů, kteří se jezdí loučit se svobodou někam, kde není zavíračka o půlnoci, se potýkají kromě kulturních center také přímořská letoviska. Mallorské město Magaluf tak například letos hrozilo pokutami ve výši 500 eur za konzumaci alkoholu na ulicích, veřejné obnažování se, rvačky a kálení.
Španělská Marbella po vzoru dalších rezortů zakázala promenádování se v plavkách po historickém centru. Hotely v řecké Malii letos zcela přestaly přijímat skupinové rezervace, aby se vyhnuly nekontrolovatelným Britům. Město tak údajně dobrovolně přišlo o deset tisíc návštěvníků. V Chorvatsku se k pokutám za antisociální chování uchýlil kromě Dubrovníku už také ostrov Hvar.
Britská nechuť vůči občanům Evropské unie, kteří v Británii pracují (a platí daně), a obliba víkendových spanilých jízd v zemích, odkud tito migranti pocházejí, jsou smutnou součástí národní identity založené na pocitu výjimečnosti. Těmto ve své podstatě neokoloniálním tendencím bychom se ovšem měli bránit.
Plná městská kasa totiž není vše. Součástí strategie rozvoje každého města by měl být rozvoj, který je udržitelný. K tomu patří zachování genia loci, jež se s rostoucím počtem turistů nutně vytrácí. A vytratit se může také sebeúcta lidí, již v dotčených městech žijí stabilně. Své o tom ví obyvatelé španělského města Benidorm.
Z odevzdanosti turismu je letos vytrhl případ zneužití polského bezdomovce Tomka, kterému nechal britský turista na čelo vytetovat své jméno a adresu. Během své rozlučky se svobodou nabídl Jamie Blake čtyřiatřicetiletému Tomkovi 100 eur za zvěčnění památné události na jeho těle.
Šokující je na celé záležitosti nejen amorální chování Brita, ale také fakt, že tetovat silně opilého Tomka souhlasil španělský tatér. Extrémně bolestivá procedura nakonec nebyla dokončena a znechucení obyvatelé Benidormu se složili, aby si Polák mohl ponižující tetování odstranit. Možnosti, jak do přímořského letoviska přilákat jiný druh turistů, jsou však omezené.
Evropská města by každopádně měla turistům nastavit jasné hranice. Bez spojení sil správních orgánů měst, které mohou ve spolupráci s policií společenské normy vymáhat, a občanů, kteří v tlaku na tyto instituce nesmí polevit, to však nepůjde. Praha se svými pivními trakaři a zmlácenými číšníky bohužel mezi města, která své bohatství a důstojnost chrání, zatím nepatří.
