Není výjimkou, že kuchaři v Anglii kombinují indické i anglické chutě. Nebojí se experimentovat.

Není výjimkou, že kuchaři v Anglii kombinují indické i anglické chutě. Nebojí se experimentovat. Zdroj: Profimedia.cz

Tvrdí se, že v Londýně včetně jeho předměstí (oblast označovaná jako „Greater London“) je dnes více indických restaurací než v Bombaji a Dillí dohromady.
Tvrdí se, že v Londýně včetně jeho předměstí (oblast označovaná jako „Greater London“) je dnes více indických restaurací než v Bombaji a Dillí dohromady.
Britský televizní kuchař indického původu Cyrus Todiwala
Ilustrační foto
4
Fotogalerie

Pátrání po domově známého koření aneb Čí je vlastně curry?

Když byste měli zapíchnout špendlík na mapě světa do země, která je kolébkou curry, většina hrotů by zamířila do Indie. Realita je lehce komplikovanější, neboť prsty v tom má tak trochu i Anglie.

K do by tu chuť neznal. Nerozklíčovatelná směs koření snoubící se v husté lahodné omáčce doprovázející maso, luštěniny či zeleninu. Dovede zahřát i rozproudit krev. Jíst se dá vestoje na ulici i v michelinské restauraci. Dle odborníků je navíc curry jedním z nejstarších jídel, jak dosvědčuje kombinace použitého koření v archeologických nálezech.

Koření s omáčkou

Kari je původně tamilské označení pro omáčku a Angličané si toto slovo za doby nadvlády nad kolonizovanou Indií uzpůsobili nejprve do své řeči a následně i chuti. Vzniklo curry a označovaly se tak pokrmy z oblasti Indie (ale i Šrí Lanky, Pákistánu i Bangladéše), které používají směs koření s chilli a podávají se s omáčkou a rýží.

Spektrum těchto pokrmů je neuvěřitelně široké a liší se podle oblastí i rodinných zvyklostí. Z koření je nejběžnější použití mletého koriandru, římského kmínu a kurkumy, ale často se přidává zázvor, pepř, chilli, hořčičná semínka nebo pískavice. Taky arašídy, mandle, tamarind, přepuštěné máslo ghí, kokosové mléko, kari listy či palmový cukr. Směs koření „curry“ je západní vynález moderní doby pro zjednodušení přípravy.

Poděkujte imigrantům

Jídla označovaná jako curry se stala v Anglii populární díky několika faktorům. Vracející se Britové z britských kolonií si chtěli dál pochutnávat na dobrých asijských omáčkách. A také nemalý počet bangladéšských imigrantů, kteří se do Anglie dostávali, se chtěl stravovat po svém. V Londýně žili tito přistěhovalci většinou v jeho východní oblasti v okolí doků. Není proto náhodou, že dnes proslavená ulice Brick Lane je plná restaurací podávajících právě curry.

„Anglie se postarala o obchod s kořením a Velká Británie je nyní kořením tak nasycená, že samotní Indové odtud vozí koření domů,“ prohlásil v jednom z rozhovorů známý televizní kuchař indického původu Cyrus Todiwala. Spolu s kuchařskou celebritou Anjum Anandovou se na britských ostrovech zasloužil o demystifikaci indické kuchyně.

Tikka masala národním pokladem

Masala, vindalú, korma, birjání, tandúri, madrás, rogan josh. To je jen pár názvů jídel se všeobecným označením curry. V případě kuřecí tikky (chicken tikka) se pak odborníci přou o původu jejího vzniku. Někteří tvrdí, že je to čistě paňdžábský recept, jiní tvrdí, že jídlo vzniklo až ve skotském Glasgowě u místních přistěhovalců.

Každopádně tikka je kuřecí maso marinované v koření a jogurtu a podává se v rajčatové omáčce. Je tak rozšířená a oblíbená, že ministr Robin Cook v roce 2001 prohlásil: „Kuřecí tikka masala je pravým anglickým národním jídlem. Je oblíbená a hlavně perfektně vystihuje způsob, jakým se Britové adaptují na vnější vlivy.“

Státní svátek po celý týden

Dalo by se tedy shrnout, že curry je indické jídlo upravené pro anglický jazyk. Omáčka byla do indického pokrmu přidána, aby uspokojila Brity, kteří si v omáčkách tak libují. O oblibě tohoto jídla, neboli spíše těchto jídel, navíc svědčí i to, že se v Anglii každoročně v říjnu slaví „Státní týden curry“ (National Curry Week). V tomto týdnu se konzumuje ještě víc curry než jindy a také se volí nejlepší curry hospoda. Mimochodem to Britové představili v sedmdesátých letech curry i Japonsku, kde taktéž zdomácnělo.

Tvrdí se, že v Londýně včetně jeho předměstí (oblast označovaná jako „Greater London“) je dnes více indických restaurací než v Bombaji a Dillí dohromady. Můžou to být levné jídelny s pouličním občerstvením, ale i luxusní restaurace typu Cinnamon Club, sídlící v úžasném interiéru bývalé Westminsterské knihovny, Café Spice Namaste, vedená zmíněným Cyrusem Todiwalou, či kultovní Gymkhana ve stylu gentlemanského klubu.

Anglicko-indická fusion

Není výjimkou, že kuchaři v Anglii kombinují indické i anglické chutě. Nebojí se experimentovat. Například v Cinnamon Sohu (menší sestře Cinnamon Clubu) jsou vyhlášeným předkrmem skotská křepelčí vejce obalená v pálivé směsi s červenou řepou. I do typického anglického koláče Shepherd’s pie tu přidávají indická koření. Věřte, že kdo ochutná jejich house curry, kterým je máslové kuře (butter chicken) nejjemnější konzistence se sametovou omáčkou se správným podílem smetany a koření, padne opojením nejspíš do mdlob.

Na propojení indické a molekulární kuchyně vsadili zase v restauraci Moksh. Jednou z mých nejoblíbenějších indických občerstvoven zůstává však Dishoom, což je dost povedená interpretace bombajských retrokaváren. Mimo jiné si tu můžete dát k snídani indické placky nán s anglickou slaninou.