Je 5.40 ráno, já a dalších asi 25 lidí se snažíme vsunout si do nosu gumovou hadičku a poté jeden z jejích konců vytáhnout ústy. Dávíme se. „Klidně dýchejte a nezapomeňte se u toho usmívat,“ škádlí nás náš indický učitel. „Když se to dnes nepovede, máte na trénink ještě měsíc.“
Jsme v Indii na 200hodinovém certifikačním kurzu pro učitele jógy. Když jsem se rozhodla dát si větší přestávku od práce, hned jsem zařadila měsíc jógy na seznam toho, co bych chtěla stihnout. Kdo by si nechtěl zacvičit jógu v zemi, kde před 2000 let vznikla?
Rišikéš, Indie z bezpečí
Cvičením jógy je v Indii známých několik oblastí. Na jihu je to Kérala, jeden z nejbohatších a nejčistších indických států. Cvičit se tam dá i na břehu moře. Dalším centrem jógy je Maisúr, kde jsou jógové školy zaměřeny hlavně na jeden z nejtěžších jógových stylů, aštangu. Velkou zásluhu na propagaci jógy má B. K. S. Iyengar z města Púna. Jeho tradici převzala rodina a řada žáků. Já si nakonec vybrala školu ve světovém hlavním městě jógy jménem Rišikéš.
Leží asi 230 km severovýchodně od hlavního města Indie Dillí. Protéká jím řeka Ganga a už to samo o sobě jí dává punc duchovnosti. Posvátné řeky jsou totiž v hinduistickém náboženství nenahraditelné. Tady, na horním toku jen asi 250 km od pramene, je Ganga ještě průzračná.
Jógování po indicku
Celý kurz začíná ohňovým ceremoniálem. Hlavní představený ášramu, jejž všichni oslovují svámí nebo svámídží, což je titul, který získal po několika letech jógové praxe, a další učitelé obětují ghí (přepuštěné máslo) a odříkávají modlitby. Každému z nás pak zavážou na zápěstí provázek, jenž nám má pomoci překonat všechny překážky, na něž narazíme.
Spektrum studentů je rozmanité. Někdo už jógu učí několik let a přijel si udělat oficiálně přijímaný certifikát, někdo s jógou teprve začíná, ale líbila se mu ucelená struktura kurzu. Studium probíhá v angličtině a kromě zahraničních studentů, kterých je asi 75 %, s námi studují i Indové. Někteří z nich už také žijí v zahraničí a plánují tam jógu učit, jiní se jen chtějí více dozvědět o nauce, jež se zrodila v jejich rodné zemi. Jeden z nejkrásnějších zážitků, které si z návštěvy Indie odvezete, je sledování hluboké a živé víry Indů. My jsme ji mohli sledovat každý den. V sále, kde probíhala výuka i cvičení, byl obraz boha Šivy, největšího jogína, jemuž se indičtí spolužáci šli každé ráno uklonit, a vždy pozdravili i řeku Gangu pod okny.
Nejdůležitější součást kurzu tvoří samozřejmě lekce jógy. Trvají 90 minut a jsou během dne dvě. Jedna velmi tradiční hatha jóga. Druhá, Iyengar jóga, klade velký důraz na bezvadné provedení každé z ásan a využívá řady pomůcek, jako například cihličky, popruhy, oválné polštáře nebo třeba i židle. Někde se překrývají, někde doplňují. V Indii se velmi dbá na hierarchii a dodržování úcty ve vztahu učitel a žák. To je nám až moc důrazně vysvětleno učitelem hatha jógy.
Ten je z evropského hlediska až arogantní. První hodinu předčítá ze svých poznámek, co vše je zakázáno, a co se naopak musí dodržovat. Boty před sálem, kde cvičíme, musí být například vzorně urovnané. A zmiňuje i citlivé téma postavení žen v indické společnosti v době jejich měsíčního cyklu. V minulosti nesměly ženy v této době chodit do kuchyně a musely spát ve stáji s dobytkem. Chodit v této době na hodiny jógy nám přímo nezakázal, ale bylo jasné, že by byl raději, kdybychom pár dnů vynechaly. „Tenhle učitel bude taková zkouška pro vaše ego,“ uvádí ho svámí. Po počátečním šoku na něm postupně objevujeme i pozitivní stránky. Učitel Iyengar jógy je naopak vlídný a chápavý.
Měsíční a sluneční dírka
Skladba lekce je podobná jako na Západě. Rozcvičení, několik pozdravů slunci na zahřátí, nácvik ásan a na závěr relaxace v šavásaně. Rozdíl oproti tomu, na co jsme zvyklí, je v úctě k velkým jogínům, učitelům jógy a samozřejmě k prvnímu jogínu Šivovi. Hodinu zahajujeme zpěvem mantry, kterým děkujeme za to, že je nám díky nim umožněno jógu cvičit, a i na konci jógy poděkujeme mantrou za dnešní cvičení a pokloníme se.
Každodenní program začíná před šestou hodinou ráno očistnými technikami. Proplachujeme si nos slanou vodou a čistíme jazyk, což prý v Indii dělá každodenně řada lidí. Dále nacvičujeme protahování hadičky z nosu do úst, očistu očí pozorováním plamene svíčky bez možnosti mrknout nebo třeba vlnění břicha (naulí). Dojde i na ukázku pití slané vody a její následné zvracení. To je ale jen pro dobrovolníky. Mezi extrémnější očisty pro pokročilé jogíny patří i polykání pruhu bavlněné látky. Je nutné ho nacvičovat postupně a pod dohledem.
Následuje pránájáma, rozsáhlá soustava cvičení regulace dýchání. Vždy je nám zdůrazňován její pozitivní efekt nejen na dýchací soustavu a psychiku, ale na celé tělo a jeho odkyselení. Například dýchání levou nosní dírkou, která je nazývaná měsíční, dokáže tělo ochladit, a dokonce i snížit vysoký krevní tlak. Dýchání pravou, sluneční nosní dírkou je naopak zahřívací.
Kurz klade také velký důraz na porozumění filozofii jógy. Studujeme jógové sútry — krátké věty, jež sepsal riši (světec či vizionář) Pataňdžali přibližně 200 let před n. l. Jóga ve formě cvičení ásan, jak ji většinou známe, je jen třetí stupeň či odvětví jógy z osmi. Ještě předtím by měl každý jogín měnit charakterově jamy a dodržovat osobní přikázání: nijamy. Cílem jógy a jejím posledním, osmým stupněm je dosažení nirvány.
Denně se také věnujeme hodinu a půl anatomii a efektům jógy na jednotlivé části těla. A odpoledne si trochu odpočineme u oblíbené meditace. Někteří zkušenější se sice ponořují do hlubokých meditativních stavů, ale pro začátečníky je to spíše taková kuchařka meditačních technik pro pravidelnou osobní praxi.
Satvická strava
Osobní volno máme pár hodin po obědě a v neděli. Rišikéš je díky své speciální atmosféře každoročně navštěvován řadou guruů a mnozí zde mají své trvalé ášramy. Neděle je tak vhodný den na návštěvu některého z jejich satsangů — duchovních promluv. Mít svého gurua je v Indii normální. Svého gurua ale do Rišikéše následuje i řada lidí ze západních zemí. S velkým ohlasem přijíždí každoročně do Rišikéše například duchovní učitel Múdži, který nyní žije v Portugalsku.
„Když si pročtete naše reference na internetu, jedna z nejčastějších pochval je ,great food‘, tak věřím, že bude chutnat i vám,“ řekl nám svámí při zahájení. V ceně kurzu je jídlo třikrát denně, čaj a filtrovaná voda během celého dne. Jogíni se živí satvickou stravou. Kromě toho, že je vegetariánská, ještě neužívá některé běžné ingredience, jako třeba ostrá koření, cibuli nebo česnek, jež jsou svou povahou radžas, tedy příliš aktivní a rušivé. I bez nich je jídlo překvapivě lahodné. Základ tvoří rýže, luštěniny, vařená i čerstvá zelenina a obilné placky čapátí, ke snídani se podávají většinou obilné kaše, ovoce a med. Oproti velmi pálivé a často smažené indické kuchyni, kterou servírují všude kolem, je jídlo v ášramu zdravé a lehké. Tedy pokud si nejdete několikrát přidat.
Některé menší školy jógy nabízejí ubytování přímo v ášramu, ale většina využívá okolní hotely. Standard hotelů je v Rišikéši díky tolika turistům výrazně nad indickým průměrem.
Předepsaných 200 hodin kurzu zvládneme za necelé čtyři týdny. K jeho závěru již kladou učitelé velký důraz na závěrečnou zkoušku, i když vždy nezapomenou zmínit, ať se ze zkoušky nestresujeme, že ji vždy všichni udělají. Trochu složitější to mají ti, kteří několik hodin zameškali, ti musí splnit dodatečné úkoly. I cvičení jógy se závěrem začne zaměřovat hlavně na její výuku. Nejdříve si každý připravujeme pár ásan, k závěru už musíme zvládnout celou lekci.
Na začátku nám říkali, že byť jsme nyní přesvědčeni, že nikdy jógu učit stejně nebudeme, na závěr budeme mít chuť a sebedůvěru předávat naše zkušenosti dál všichni. A měli pravdu. Nakazili nás. Byť by to byly jen lekce pro přátele, začátečníky nebo děti.
Druhy jógy a kam za nimi
Iyengar jóga – systém B. K. S. Iyengara hodně dbá na perfektní provedení jednotlivých pozic, Púna — Ramamani Iyengar Memorial Yoga Institut,
www.bksiyengar.com
Dharamkot (sever Indie – Himáčalpradéš) nebo Arambol (Goa) – Himalayan Iyengar Yoga Center, www.hiyogacentre.com
Hatha jóga – klasická forma jógy, dlouhé výdrže v ásanách plus relaxace, pomalé přechody, Rišikéš – Shiva Yoga Peeth, www.shivayogapeeth.in
Bihár — Bihar school of Yoga, www.biharyoga.net
Mumbaí – The Yoga Institute, www.theyogainstitute.org
Sivananda jóga (forma hatha jógy) – na hodinách se cvičí jen několik pozic, meditace, zpívání manter a dechová cvičení mají větší prostor než jinde, Kérala – Sivananda Yoga Ashram, www.sivananda.org (také u pramene Gangy v Himálaji)
Aštanga (nebo Ashtanga Vinyasa flow) – přesně dané pozice ve dvou sériích, jež na sebe rychle a plynule navazují. V tzv. Maisúr stylu si volíte tempo a počet pozic sami, dle svých schopností. U obou je důležité se soustředit na dech přes zúženou hlasivkovou štěrbinu – udždžají. Maisúr – K. Pattabhi Jois Ashtanga Yoga Institut, www.kpjayi.org
Rišikéš — Rishikul Yogshala, www.rishikulyogshala.org
Vinjása jóga (Vinyasa flow) – dynamický styl jógy, plynule přechází z pozice do pozice. Posloupnost ásan není pevná, prokládají se pozdravem slunci.
Rišikéš – Vinyasa Yoga School, www.vinyasayogatraining.com
Jak si užít jógu v Indii
Kurz nebo ne – zlepšovat se v józe v Indii můžete samozřejmě i bez kurzu. Můžete si tak bez závazku vyzkoušet různé druhy jógy, učitele a ášramy a pro kurz se rozhodnout později. Hodinové lekce jógy otevřené veřejnosti nabízejí nejen ášramy, ale i hotely. Některé školy nabízejí také týdenní či dvoutýdenní kurzy.
Jak vybírat školu – ptejte se na tipy svých učitelů v ČR a čtěte reference na školy na internetu. Pokud si chcete udělat certifikát na konkrétní styl jógy, hledání se vám zúží. Informujte se, jak velké jsou skupiny. Zkontrolujte si, zda vybraná škola je akreditovaná od Yoga Alliance.
Cena kurzu — za kurz včetně ubytování a jídla zaplatíte 1500 až 2000 USD. Pokud se zaregistrujete včas, bude cena až o 250 USD nižší.
Co s sebou na jógu – více sad oblečení na cvičení, dle teploty, jež bude právě panovat. Kalhoty by měly být minimálně pod kolena a top delší, aby v nich držel zastrčený. Oblečení by mělo být přiléhavé, aby učitel viděl, zda provádíte pozici dobře. Karimatku je možné mít vlastní, zakoupit na místě nebo zapůjčit.
Oblečení obecně – v Indii chodí stále ženy oblečeny tradičně a v krásném barevném sárí je potkáte i okopávat pole. I pro váš klid raději cestujte v dlouhých volných kalhotách či legínách s delším topem. Vše se dá velmi levně zakoupit na každém rohu.
Bezpečnost při cestě – doporučuje se být obezřetný a mít pod kontrolou svá zavazadla a od spolucestujících raději nepřijímat žádné jídlo nebo pití.
Doprava — Rišikéš leží asi 230 km severovýchodně od hlavního města Indie Dillí. Dostat se tam můžete vlakem či autobusem do Haridváru, vzdáleného od Rišikéše asi 25 km, nebo doletět do hlavního města státu Uttarákhand Déhrádúnu a pak dojet dalších 45 km. K dispozici jsou busy, sdílené rikši či taxíky.
Na co si dát pozor – v místech, kde je hodně cizinců, se rády pohybují i osoby nabízející prý rychlé, ale každopádně velmi nebezpečné cesty k duchovnímu růstu.
Co navštívit — Haridvár a jeho noční árti (ohňový rituál) u Gangy, lokální trhy v centru Rišikéše, Národní park Rádžadží, dle stavu řeky je na Ganze skvělý rafting.
Co dál – Po absolvování 200hodinového kurzu je možné pokračovat na téže škole či jinde v pokročilém, 300hodinovém kurzu pro učitele jógy.
