Pouhé čtyři dny před loňskými říjnovými volbami se uskutečnila devítihodinová mimořádná schůze Poslanecké sněmovny kvůli memorandu o lithiu, které podepsal s australskou firmou European Metals Holdings tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD). Strany se vzájemně napadaly, kdo za vzniklou situaci může, a bylo jasné, že to byl především předvolební boj. Teď se blíží volby do zastupitelstev obcí a třetiny Senátu a politici „objevili“ kauzu H-System. Orgie populismu dosahují opět vrcholu.
Kauza poškozených klientů H-Systemu trvá více než 20 let. Někteří politici ji z čistě populistických důvodů objevili ale až teď. Vyjádřil se k ní téměř každý, kdo má v české politice ruce a nohy. Prezident Miloš Zeman se kvůli ní sejde v úterý 31. července s předsedy Ústavního soudu Pavlem Rychetským a Nejvyššího soudu Pavlem Šámalem. Premiér Andrej Babiš je také v tomto směru velmi agilní (není to kampaň, jak s oblibou říká?). A mnoho dalších politiků se už také vyjádřilo. Jako kdyby nezávislé soudnictví u nás vůbec neexistovalo.
Jistě, otázky kolem H-Systemu poměrně jasně ukazují, že někdy nevítězí spravedlnost. Ale otevřené politické zasahování do kauzy je nemístné. Poslední verdikt Nevyššího soudu, který vyhověl dovolání správce konkurzní podstaty a rozhodl, že desítky lidí, kteří svépomocí dostavěli v rámci této věci své domy v Horoměřicích, je musí opustit, aby se uspokojila část pohledávek dalších klientů H-Systemu. Můžeme donekonečna spekulovat o tom, že toto rozhodnutí je nespravedlivé. Jenže to ještě neznamená, že politici mají svým tlakem ovlivňovat jednání soudců. Od toho skutečně voleni nejsou.
Politici už jsou na barikádách
Poškozených v kauze H-System nám může být líto, protože byli okradeni o své peníze, které do projektu investovali. Skutečné spravedlnosti a vyrovnání se pořád nedomohli a v plné míře se to s největší pravděpodobností nedá čekat ani v budoucnosti. Ovšem kolik podobných případů za posledních 25 let samostatné České republiky známe? Další stovky? Tisíce? Ve většině z nich politici mlčeli, nedělali nic, aby poškozeným jakkoli pomohli.
Jenže teď přišel verdikt Nejvyššího soudu před dalšími volbami, politici jsou už na barikádách, proto cítí potřebu ke všemu mluvit, mluvit a mluvit.
K čemu máme politiky
Z titulu své profese advokátky, která zastupovala část klientů H-Systemu, se kauze už dvacet let věnuje Hana Marvanová, která se za hnutí STAN pokouší dostat na pražský magistrát. Ta o věci skutečně něco ví a z její strany se nejedná o populismus, protože je s případem obeznámena podrobně. Většina ostatních by se ale měla krotit.
Politiky si volíme i z toho důvodu, aby pak v poslanecké sněmovně a Senátu nastavili pravidla, která budou možnosti okrádání občanů pokud možno co nejvíce elimitovat. V tomto směru můžeme o práci mnoha politiků z minulosti i současnosti pochybovat, protože pravidla nebývají nastavena správně a spravedlnost je někdy skutečně zcela slepá. Ale to už je jiný příběh.
