Bangkok

Bangkok Zdroj: Michael Fokt

Tisíc chutí Bangkoku
Tisíc chutí Bangkoku
Bangkok
4
Fotogalerie

Tisíc chutí Bangkoku: Thajská metropole vás ohromí širokou nabídkou pouličních delikates

Thajská kuchyně je neskutečná směsice kultur i životních stylů, díky čemuž tu můžete ochutnat bizarní i výborná jídla ve člunech na zdejších kanálech či přímo na ulici. A jestli vás thajská kuchyně zaujme, můžete se ji rovnou naučit.

V Bangkoku prý žije tolik lidí jako v Česku a na Slovensku. Přesně to ale neví nikdo. Spočítat všechny do jednoho je stejně těžké jako vystihnout thajskou metropoli jednou či dvěma větami.

U paty moderních mrakodrapů se rozlézají chaotická tržiště plná smlouvajících zemědělců a téměř na dohled luxusních obchodních center stojí dřevěné domky na kůlech. Nikde nevynikne rozmanitost města lépe než při pohledu z rotační plošiny mrakodrapu Baiyoke Tower II. V jeho 84. patře ve výšce tří set metrů má člověk pocit jako při vyhlídkovém letu. Je druhou nejvyšší bangkockou stavbou a nejvyšším hotelem jihovýchodní Asie.

Bangkok toho denně musí vstřebat a zase vyplivnout tolik, že příliv surovin do polévky místního koloritu nezvládají ani osmiproudé a někdy třípatrové dálnice. Jen taxíků tu jezdí víc než sto tisíc a motorových tříkolek tuk-tuků další desetina toho počtu. Zdejší dopravní zácpy jsou legendární, místní však znají cestu, jak z nich ven. Je mokrá, houpavá a její blyštivá chapadla se městem rozbíhají z centrální řeky Chao Praya.

Hody na hladině

Po spleti kanálů čtvrti Thonburi, jež bývala hlavním městem celého Thajska, se proplétají lodě osobní, nákladní, popelářské, a dokonce i jídelní. Z paluby dřevěných člunů si můžete koupit čerstvě ugrilované kuře, mořské plody na sto způsobů nebo hory tropického ovoce. Jednou z nejlepších zkušeností je však zakotvit u břehu kanálu Bang Khun Tian v uličce Soi Wutthakat 14.

„Když jsem pracovala v Americe, začala jsem vařit thajskou kuchyni pro přátele. Chutnalo jim tak moc, že prosili, abych je to naučila,“ líčízačátky své kuchařské školy paní Tam Piyawadi Jantrupon. Pojmenovala ji Amita, což v sanskrtu znamená věčnost. Její zahrada je zářným příkladem bangkockého prolínání světů. Na dohled mamutí dálnice Ratchaphruek Road tu roste několik druhů bazalky, zázvor, zelený pepř a samozřejmě také koriandr, který Thajci přidávají skoro do všeho.

Čerstvě nasbírané bylinky a koření končí v rozpálených pánvích wok a pak už je čistě na hostech paní Tam, co za pár minut z pánve vyklopí. A měli by se snažit – jejich výtvor skončí před nimi na talíři. Není se však čeho bát. Fritovaný předkrm z kuřecího masa Gai Hor Bai Toey je skvělý a kromě skládání pandánového listu, v němž sedí a který se stejně nejí, na něm skoro není co zkazit. A kdo by přece jen neuspěl, může si spravit chuť třeba vlastnoručně uvařenou polévkou s krevetami Yam Goong, jež přesně podle thajských zvyklostí pálí jako čert.

Mekka pouličního jídla

Mnozí lidé přísahají, že je Bangkok ve street foodu městem číslo jedna. Jisté je to, že tu za pár bahtů pořídíte neskutečné hody. Jedním z nejlepších míst na nekonečnou ochutnávku je čínská čtvrť kousek od Velkého paláce, rozlezlá podél hlavní třídy Yaowarat. Po setmění tu neony šplhají zdánlivě až do nebe a pod nimi vybuchují ohnivé gejzíry, když pouliční kuchaři flambují obsah svých pánví nahnědlou tekutinou.

Mezi chodci i auty si razí cestu pojízdné prodejny všeho možného od uzených kachen a rozpůlených vařených krabů přes pražené larvy bourců morušových po pečené ananasy a páchnoucí duriany. Pouliční stánky zahaluje šedavý kouř a stolky restaurací pod širým nebem si uzurpují tak velkou porci ulic, že mezi nimi auta sotva projedou. Čínská čtvrť je dokonce i v rámci Bangkoku vyhlášeným cílem pouličních jedlíků, takže tu mezi pouličními kuchaři panuje tvrdá konkurence a udrží se tu jen ti nejlepší.

Klidně tedy jděte za nosem a vůní rybí omáčky do úzkých uliček a zkuste něco z myriády nudlových či rýžových kreací, ryby, salát „som tam“ ze zelené papáje či lepivou rýži „khao neow“. Odvážnější experimentátoři si můžou dát třeba salát „goong ten“. V překladu to znamená „tančící krevety“ a ano – průhlední korýšci se jedí ve společnosti koření, rybí omáčky, chilli a koriandru. Dokonce i během jídla se snaží vyskákat z talíře, čímž si vysloužili své jméno.