V pátek ve tři hodiny odpoledne prezident Miloš Zeman přijme v Lánech Miroslava Pocheho, který je kandidátem ČSSD na post ministra zahraničních věcí. Hradní hlásná trouba Jiří Ovčáček neustále opakuje, že Zeman chce při společném setkání Pocheho požádat, aby ve vládě nebyl. Šéf sociálních demokratů Jan Hamáček už připustil, že se uvnitř jeho strany pro takovou situaci rodí „plán B“. Co je jeho obsahem, neuvedl.
Samozřejmě že jde z obou stran jen o slovíčkaření a divadlo před veřejností. Reálnější je stav, že není jisté nic a v následujících hodinách se bude hrát jen o to, kdo první vyměkne a hodí ručník do ringu.
Prezident Zeman sice v minulosti Ovčáčkovými ústy vzkázal, že Pocheho nejmenuje NIKDY (zdůrazněna byla i ta velká písmena). Pak přece jen ubral na razanci a zvolil diplomatičtější formulaci, že Pocheho požádá, aby ve vládě nebyl. Je tudíž otázkou, co ho k tomu přivedlo. Vědomí toho, že by klidně mohla padnout pracně lepená vláda? Nebo strach z kompetenční žaloby, jíž se mnozí politici oháněli? Či snad obava z podobného fiaska, jako když loni chtěl Bohuslava Sobotku vykopnout z premiérského křesla a nakonec musel ustoupit sám, protože ústava stála na straně tehdejšího premiéra? Ostatně žádnou zákonnou oporu pro své lavírování nemá Zeman ani teď.
Obdobné lavírování se děje i v ČSSD. Vedení strany schválilo ministerské nominace a ty stále platí, a to bez ohledu na možné pokusné balónky, které do mediálních vod vysílá stranická dvojka Jiří Zimola. V sociální demokracii jistě tuší, že Poche nakonec nemusí projít. Ale ne kvůli tomu, že by ho nakonec Zeman nejmenoval, ale prostě proto, že buď navržený ministr, nebo strana ze střetu vycouvne a nabídne jiné jméno. Uvnitř strany to bude prezentováno jako obava z odlivu voličů nebo snaha vyhnout se střetu s hlavou státu.
Jan Hamáček má prý plán B. To je klidně možné. Ale také je možné, že žádný plán nemá a jen veřejně blufuje. Anebo si ho v hlavě neustále inovuje podle současné situace a okamžitých změn. Na své schůzce se Zemanem, jež bude následovat dvě hodiny po přijetí Pocheho, ho může vymyslet celý z gruntu nový, aby si zachoval tvář.
Setkání Zemana s Pochem bude jistě zajímavé. Člověk by občas zatoužil být onou mouchou, jež sedí na zácloně a všechno „vidí a slyší“. Úvodní pozdravení bude zdvořilé, ale až se za oběma pány zavřou dveře, bude možné vše. Třeba se bude zvyšovat hlas, možná budou padat urážky či výhrůžky. Nezapomínejme, že Poche podporoval v prezidentské volbě Drahoše a to Zeman neodpouští.
Výsledek pátečních Zemanových schůzek s Pochem a Hamáčkem je nyní velice otevřený, ale hraje se o hodně. Buď prohraje Zeman a v takovém případě v dalším období nevynechá jedinou příležitost, aby Pochemu, Hamáčkovi a celé ČSSD namydlil schody. Nebo prohraje ČSSD a bude hledat nového ministra. A možná i svého předsedu, protože pro Jana Hamáčka by to byla veliká prohra. Nedivil bych se, kdyby po ní sám hodil ručník do ringu.
