Dvanáct sekund si americký prezident Donald Trump a severokorejský vůdce Kim Čong-un v Singapuru při svém prvním setkání tváří v tvář potřásali rukou. Dvanáct sekund, u kterých se začaly přepisovat dějiny. Zda to byl start úspěšného pokusu, uvidíme ale za několik let. Možná za mnoho let. Samotné konání summitu lze přitom považovat za malý zázrak.
Přestože je Donald Trump každý den zostouzen svými protivníky i médii po celém světě, schůzkou s Kim Čong-unem se zapsal do dějin. Jeho nesmlouvavý postoj nakonec přivedl k jednacímu stolu neprůhledného vůdce Severní Koreje. Pro srovnání: Trumpův předchůdce Barack Obama krásně mluvil hlubokým hlasem, ale postavení Ameriky i celého Západu ve skutečnosti oslabil. Současný prezident USA se dokázal prosadit daleko více, i když tak někdy činí dost nevybíravým způsobem.
V diplomacii hrají důležitou roli gesta, náznaky, vyvolání pocitu, že něco je na dobré cestě. V tomto směru byl summit v Singapuru skvěle odvedenou marketingovou prací. Starší Trump (ve čtvrtek mu bude 72 let) podle záběrů v televizi jako by celou dobu dirigoval a poposunoval mladšího Kima (34 let). Ten neodporoval, alespoň před kamerami ne. Takže Trump výrazně uspěl. Ale vyhrál Kim. Byl legitimizován jako zcela relevantní a přijatelný politik. Slovo diktátor, které jsme v minulosti slyšeli tak často, je najednou přehlušeno zvukem oslavných bubnů.
Změna vyžaduje čas
Zásadní ovšem je, zda se záměry summitu podaří naplnit. Podepsané prohlášení slibuje mnohé, například vytouženou „denuklearizaci“ Korejského poloostrova. Tedy odstranění jaderných zbraní z území KLDR. Jenže papír snese všechno, zatímco provedení bývá daleko problematičtější.
Vztahy Severní Koreje a Ameriky byly po mnoho desetiletí vyloženě nepřátelské a ovládala je naprostá nedůvěra. Že by to dokázaly okamžitě změnit úsměvy a stisky rukou Kima a Trumpa, o tom můžeme pochybovat. Reálná změna vyžaduje určitý čas.
Mírové smlouvy se zpravidla nepodařilo udržet
K velké opatrnosti nabádají i v minulosti podepsané dohody, kterým svět také tleskal. Například dohody USA a Sovětského svazu o omezení zbrojení čekaly na svoji realizaci mnoho let. Mírovou smlouvu, která měla ukončit válku ve Vietnamu, místní komunisté velmi brutálně porušili a změnili v zemi poměr sil. Nevydrželo ani žádné ujednání mezi Izraelem a Palestinci. Někteří aktéři těchto dohod dokonce dostali Nobelovu cenu míru.
Nejdůležitější otázkou pro období po úterním singapurském summitu zůstává, zda obě strany naplní krásné sliby, kterými zahrnuly světovou veřejnost. Donald Trump je sice nevyzpytatelný, ale uklidnění na Korejském poloostrově si zcela jistě přeje. Co přesně bude dělat Kim Čong-un, to přesně nevíme. Nezbývá než doufat, že korejský „rakeťák“ dostal rozum. Stačí to k oslavám? Zatím jen k malému přípitku, na pořádnou párty si musíme ještě počkat.
K velké opatrnosti nabádají i v minulosti podepsané dohody, kterým svět také tleskal. Například dohody USA a Sovětského svazu o omezení zbrojení čekaly na svoji realizaci mnoho let. Mírovou smlouvu, která měla ukončit válku ve Vietnamu, místní komunisté velmi brutálně porušili a změnili v zemi poměr sil. Nevydrželo ani žádné ujednání mezi Izraelem a Palestinci. Někteří aktéři těchto dohod dokonce dostali Nobelovu cenu míru.
Nejdůležitější otázkou pro období po úterním singapurském summitu zůstává, zda obě strany naplní krásné sliby, kterými zahrnuly světovou veřejnost. Donald Trump je sice nevyzpytatelný, ale uklidnění na Korejském poloostrově si zcela jistě přeje. Co přesně bude dělat Kim Čong-un, to nevíme. Nezbývá než doufat, že korejský „rakeťák“ dostal rozum. Stačí to k oslavám? Zatím jen k malému přípitku, na pořádnou party si musíme ještě počkat.
