Když napíšete a sehrajete divadelní hru, ve které Ježíš znásilňuje muslimku, jde o umění. Komu se takové umění nelíbí, je cenzor, normalizátor. Když si dovolí říct, že Ježíš nemohl z historicko-časových důvodů jakoukoliv muslimku znásilnit, i kdyby jej to napadlo, je xenofob a rasista. A když ho pobouří, že si během tohoto divadelního kusu vytáhne herečka z vagíny státní vlajku jeho vlastní země, je nácek.
Když ovšem nakreslíte karikaturu proroka Mohameda a zveřejníte ji, vystřílejí vám muslimové celou redakci. Tady přece nejde o žádné umění, ale urážku víry a toho nejmírumilovnějšího náboženství na světě – islámu.
V propagačním letáku zmíněné divadelní hry chorvatského divadelníka Frljiće se píše, že nastoluje nepříjemné otázky. Třeba: Jaké divadlo je zapotřebí v čase očividného návratu fašismu v Evropě? Nebo: Jsme si vědomi, že naše bohatství závisí na tisícovkách mrtvých na Blízkém východě?
Jistě nelehké odpovědět. Pokud ovšem máme brát scénu, ve které Ježíš znásilňuje muslimku, jako jedno ze symbolických zpodobnění současné fašizace Evropy, pak nezbývá než se ptát pana režiséra, jestli se trochu nespletl. Pravda, počet sexuálně motivovaných násilných činů na starém kontinentě dramaticky roste, ale víra pachatelů a jejich obětí bývá zcela opačná, než naznačuje onen divadelní kus. Za všechny si stačí připomenout hromadné novoroční sexuální násilí na stovkách žen v Kolíně nad Rýnem před dvěma lety.
Nebo další aktuální případ, bohužel nikoli z divadelní frašky, ale reálné politickokorektní Evropy. Britský aktivista a publicista Tommy Robinson se dlouhá léta snažil burcovat britskou veřejnost a úřady proti muslimským gangům, které za použití středověkých metod nutily nezletilé anglické dívky k prostituci. Jeho přispěním se kola spravedlnosti roztočila a justice začala konat – muslimští kuplíři se konečně dostávají před soud.
Jenže Tommy Robinson si dovolil před jedním takovým procesem konfrontovat násilníky s kamerou v ruce – v rámci standardního internetového zpravodajství. Což neměl dělat. Porušil tím nařízení zakazující informovat o podobných soudech zaujatě vůči pachatelům. Že prý by to mohlo ovlivnit nestrannost procesu. Do hodiny byl zatčen a v dosti podivném zkráceném řízení (neměl například možnost hájit se vlastním právníkem) odsouzen na třináct měsíců do vězení. Vzhledem k tomu, že britská vězení jsou přeplněná muslimskými násilníky, kteří se nešťastného Robinsona nemohou dočkat, mu de facto hrozí trest smrti.
Zatímco tedy Robinson skončil ve vězení, protože chtěl informovat veřejnost o zrůdách znásilňujících děti, my si tady hrajeme na diskusi, jestli je pobouření nad představou Ježíše znásilňujícího muslimku výrazem našeho nekulturního barbarství a neúcty ke svobodě slova, nebo ne.
Ještě že máme umění, které dokáže nastolit ty nejvážnější otázky dneška!
