Již klasik říkal, čím více zákonů, tím méně spravedlnosti. O zaplevelení (nejen) českého právního řádu byly již popsány kilogramy papíru. S různou mírou intenzity se o ní hovoří minimálně posledních 14 let, tedy od našeho vstupu do EU. Nicméně buďme korektní, „nadávalo“ se na ni i před vstupem naší krásné malé země do evropské rodiny.
Letošní rok je opět rokem volebním – čekají nás volby komunální a též do třetiny horní komory PČR. Některé strany již více méně zahájily kampaň, jiné prozatím spíše řeší své vnitrostranické problémy.
ODS patří k těm aktivnějším uživatelům našeho veřejného prostoru, jsou již mj. vidět její plakáty a billboardy. Jako právníka mne zaujala nová akce „mo(u)drých ptáků“ s názvem Velký právní úklid (VPÚ).
Kterak je známo i neprávníkům, v českém právním (ne)řádu jsou desítky možná i stovky nepotřebných či protichůdných zákonů a podzákonných předpisů, které jsou skvělou živnou půdou pro růst byrokracie, nic nového. Mimochodem s líbivou kritikou, že máme přeobrovskou byrokracii, plus s bojem proti byrokracii, velký konkurent ODS Andrej Babiš paradoxně i vyhrál volby. Dodejme, že mu v tom mimo PR guru Marka Prchala pomohl i hospodářský růst, kterého se naše země v posledních letech stala obětí.
Avšak zpátky k modrému VPÚ.
ODS již zatroubila k útoku na legislativní hydru. Občansko-demokratičtí poslanci Petr Fiala, Marek Benda a Zbyněk Stanjura navrhují Poslanecké sněmovně zrušení 63 právních norem z období první republiky. Tedy takové, jež v našem právním řádu přežily do dnešních dnů. Číslo šedesát tři sice zní laikovi asi velkolepě, ale ze své povahy jde v drtivé většině o nepraktikované a nepoužívané právní předpisy. Právníci je nazývají jako tzv. obsoletní.
Většinou se shodneme, že Česko je přeregulované a politici navrhují stále nové zákony resp. změny zákonů. Zrušení 63 legislativních pradědečků přijatých ještě za Masaryka z pohledu dneška samozřejmě nic neřeší. Trefně to glosoval i Miroslav „Viditelný“ Macek: Nemohu se zbavit dojmu, že by se na to mělo jít z druhého konce, tedy od těch nejnovějších nesmyslů, které byrokraticky zatěžují občany mnohem víc. V tom má M. Macek přirozeně pravdu, ale v rámci fair-play nutno dodat, že na to opoziční strana ODS nemá dnes sílu.
Závěr
Máme za to, že velká úklidová akce je vesměs sympatická iniciativa, byť mohla přijít i dříve. Ostatně co jiného by pravicová strana měla navrhovat než prořezání legislativního pralesa. Konečně! Z politologického hlediska tedy nutno mít docela radost, že pravice se chystá konečně prosazovat doopravdy pravicový program.
Nicméně jako právník musím odpovědně dodat, že ODS, pokud jednou skutečně nastartuje svůj „legislativní křovinořez“, tak ji čeká pěkná fuška! Ergo kladívko, za každou právní normou stojí něčí (pro společnost více či méně užitečný) zájem a vždy se jejím zrušením někomu šlápne na kuří oko. Také nezapomínejme, že české právo je v zásadě evropské právo. Tedy spoustu předpisů zrušit nemůžeme kvůli našemu členství v EU a z toho plynoucích závazků.
Zkrátka a dobře to není tak jednoduché jako si v pohodě rušit nikomu nevadící obsoletní prvorepublikové právní normy.
Autor je právník a publicista
