Tak patrně vypadala misijní osada moravské církve na sřece Mahoni.

Tak patrně vypadala misijní osada moravské církve na sřece Mahoni. Zdroj: archiv autora

Mapa moravských misijních osad založených v letech 1740 - 1823.
Indián z kmene Odžibvejů na vyobrazení z 18. století.
3
Fotogalerie

Český misionář David Zeisberger: Apoštol severoamerických indiánů

„Třetího září zajali mého muže válečníci. V noci mě vyvlekli z lůžka, aniž mi dali čas se obléci. Všechno pobrali, rozervali peřiny, peří vysypali a nás, připravené téměř o vše, v dešti a zimě hnali před sebou.“

Tak vzpomínala na události roku 1781, kdy ještě probíhala americká válka za nezávislost, Susanna Zeisbergerová, manželka misionáře obnovené jednoty bratrské Davida Zeisbergera. Moravští bratři (Moravian Brethren), jak se příslušníkům této evangelické církve v Americe říkalo, se věnovali především misionářské činnosti mezi severoamerickými indiány.

Angličané moravské bratry podezírali, že se postavili na stranu Američanů, proto Zeisbergerovu misii v Ohiu vyplenili. Zeisberger si později do deníku o těchto událostech zapsal: „Strhali z nás šaty a horda jiných zatím spěchala do domu bratří a rabovala, každý si bral, co chtěl… Odvedli nás do Angličanova stanu. Snažil se dát najevo soucit a řekl, že takovéto jednání nezamýšlel… Přesto jsme věděli, že právě on je hlavním strůjcem.“ Ještě téhož roku jej Britové uvěznili v pevnosti Fort Detroit.

David Zeisberger byl ve své době nejproslulejším misionářem původem z českých zemí v Severní Americe. Jeho působení na tomto kontinentu spadá do druhé poloviny 18. století, kdy zde probíhala nejprve jedna fáze sedmileté války (1756-1763), koloniální konflikt mezi Angličany a Francouzi, a později americká válka za nezávislost (1775-1782). Do obou válečných konfliktů byly zataženy i indiánské kmeny, u nichž misionáři působili.

Rodák ze severní Moravy

Zeisbergerovi předkové byli členy původní jednoty bratrské. Jeho rodiče byli tajní nekatolíci, kteří prodali veškerý svůj majetek a odešli roku 1726 za vidinou náboženské svobody do Ochranova (Herrnhut) v Sasku, na panství hraběte Zinzendorfa.

V roce 1736 Zeisbergerovi emigrovali se skupinou moravských vystěhovalců do anglické kolonie Georgia, avšak Davida zatím nechali kvůli vzdělání v Evropě. Hrabě Zinzendorf, jenž si chlapce oblíbil, jej vzal do Nizozemska, kde obnovená jednota bratrská právě zakládala osadu Herrendyk. David zde rychle zvládl holandštinu, pracoval jako poslíček, ale později se vydal za rodinou do Ameriky.

David Zeisberger se dal na dráhu misionáře u domorodců Severní Ameriky v roce 1749 po vysvěcení na kněze. V těchto letech proti moravským bratřím vystoupila opozice, která je nespravedlivě obviňovala, že jsou tajní agenti Francouzů z Kanady, či dokonce papeženci. Zeisbergerova první cesta s misionářem Frederickem Postem skončila v newyorském vězení.

Po propuštění ze žaláře doprovázel Zeisberger biskupa Spangenberga neprostupnou divočinou do hlavního sídla Irokézské konfederace Onondagy. Indiáni jako výraz sympatií k emisarům moravské církve vyslance adoptovali a přijali jej do želvího klanu irokézského kmene Onondagů. Zeisberger dokonale ovládl mohavský jazyk a kromě toho se naučil mluvit plynně dialekty kmene Onondagů, Mohykánů, Munsíjů a Odžibvejů. Dokončoval svůj anglicko-mohavský slovník.

Válka s Francouzi a s nimi spojenými kmeny, jež vypukla roku 1755, znamenala konec jeho misionářské práce na tomto území. V roce 1755 zaútočili na misijní obec Gnadenhütten s Francouzi spojení indiáni, kteří pokládali moravské bratry za Brity. Došlo k tragédii. Jedenáct bělochů bylo povražděno včetně dvou žen a nemluvněte. David Zeisberger si zachránil život útěkem. V roce 1763 se vrátil k Delavarům do Pensylvánie a Ohia. První misionářskou stanici založil ve Wyomingském údolí na řece Susquehanně. Vypuklo však Pontiakovo povstání, jež jeho plány zhatilo. Na jaře 1765, kdy došlo ke smíru, se indiáni v čele s Zeisbergerem vrátili na Susquehannu, kde si vybudovali novou misionářskou stanici Friedenshütten.

Angličtí kolonisté zatlačovali postupně indiány k západu, Zeisberger však své svěřence následoval. Roku 1768 založil misionářskou stanici Friedenstadt u řeky Beaver na hranicích Ohia. V roce 1772 nejvyšší rada Delavarů vyzvala Zeisbergera, aby na jejich území založil misijní osadu, a tak vznikl Schönbrunn na břehu řeky Tuscarawas.

V době americké války za nezávislost byly misie moravanů v roce 1781 přepadeny, vypleněny a Zeisberger skončil v britském vězení. Mezi bílými Američany převládal názor, že všichni indiáni, tedy i ti pokřtění, jsou potenciálními spojenci Britů, což existenci moravských misijních osad ohrožovalo. V noci z 8. na 9. března 1782 příslušníci pensylvánské domobrany přepadli nic netušící pokřtěné indiány v Gnadenhüttenu a došlo k strašnému masakru.

V Zeisbergerově osobním životě se však za války udála pozitivní změna. Roku 1781 se jako šedesátiletý poprvé oženil. Vzal si německou emigrantku Susannu Lecronovou, jejich manželství však zůstalo bezdětné. David Zeisberger vyšel z britského vězení nezlomen a vrátil se znovu k misionářské práci. Nejprve působil u kanadských Irokézů v jižním Ontariu, poté v dnešních státech USA Michigan a Ohio.

Roku 1798 založil půl hodiny cesty od zničeného Schönbrunnu svou poslední osadu Goshen, kde zůstal až do konce života. Žil mezi indiány 72 let a říkalo se o něm, že si osvojil nejen jejich řeč, ale též jejich málomluvnost a zvyky v myšlení a konání. Zemřel v požehnaném věku 87 let a je pohřben v Goshenu. Říkalo se mu „apoštol indiánů“.

Významná osobnost amerických dějin

David Zeisberger po sobě zanechal poměrně bohatou písemnou pozůstalost, i když každodenní povinnosti mu neumožňovaly rozsáhlé znalosti systematicky utřídit. Ve Spojených státech amerických je považován za významnou historickou osobnost. Jeho deníky, původně psané německy, jsou v anglickém překladu i v současné době u knihkupců běžně k dostání. V jeho bývalé misijní osadě Schönbrunn ve státě Ohio se uskutečnily archeologické vykopávky a část obce byla dokonce rekonstruována. V České republice je však tento rodák ze severní Moravy téměř neznámý, i přesto, že americký spisovatel James Fenimore Cooper ve svém slavném románu Poslední Mohykán v postavě misionáře Davida Gamuta zvěčnil právě jeho.