Ministr zemědělství Jiří Milek s premiérem Andrejem Babišem

Ministr zemědělství Jiří Milek s premiérem Andrejem Babišem Zdroj: ČTK

Paradox: Kvóty na migranty ČR nechce, na potraviny ale ano. Ukončíme kvůli tomu členství v EU?

Záměr, který v posledních týdnech znovu oživil ministr zemědělství v demisi Jiří Milek, totiž stanovit zákonem plošně povinný podíl českých potravin v českých obchodech, je (doufejme) jedním z mnoha populistických výkřiků, které stále častěji znějí naší zemí. Kdyby se měl uskutečnit, jednalo by se o opatření namířené proti všem lidem v této zemi i proti členství ČR v EU.

Dopady takové povinnosti dotažené do naznačené krajnosti by nejvíce pocítili spotřebitelé. V prvé řadě tím, že omezení konkurence ze zahraničí by nutně znamenalo nárůst cen potravin – mimo jiné proto, že důvodem dovozu potravin do ČR je většinou jejich nižší cena.

V druhé řadě pak tím, že by se některé potraviny staly podpultovými až nedostatkovými, protože naše potravinářské podniky nejsou v současné době schopné plně zásobit svými výrobky tuzemský trh.

Do třetice by povinnost prodávat v českých obchodech české potraviny znamenalo zúžení nabídky potravin a mnohé výrobky, které jsou dnes běžnou součástí jídelníčků, a často navíc vnímané jako produkty zdravého životního stylu, by nebyly v obchodech vůbec.

Volný pohyb zboží

To ale není vše. Vzhledem k tomu, že zákonem nařízený plošný podíl potravin tuzemského původu by zásadně narušil principy volného pohybu zboží, osob a kapitálu v prostoru EU, mohl by takový krok vést i k ukončení členství ČR v Evropské unii.

Z ní přitom čerpají zemědělci ročně desítky miliard korun, takže potravinový protekcionismus by odnesli i ti, za jejichž zájmy ministr „bojuje“. I kdyby nás ale EU za tento krok nevyloučila, byla by ČR zcela jistě vystavena ekonomickým nebo obchodním sankcím. I když se snaží ministr tvrdit, že regulace prodeje potravin fungují také v rámci EU, nikde nejde o plošné a procentuální stanovení podílu národní produkce na prodejích. Minimálně sankce by tak byly nevyhnutelné, neboť by šlo na úrovni EU o naprostý precedent.

Bohužel je třeba říci, že když před časem prohlásil francouzský prezident Macron, že ČR by chtěla z EU jenom brát, ale nic dávat, měl vlastně pravdu. Kvóty na migranty totiž naše země (svým způsobem pochopitelně) odmítá, ale kvóty na potraviny by chtěla (zcela nepochopitelně) zavádět.

Autor je agrární analytik.